kotrč kadeřavý
Sparassis crispa (Wulfen) Fr. 1821
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: kotrčovité (Sparassidaceae)
Rod: kotrč (Sparassis)
Popis
Plodnice je široká 50–300 mm, výjimečně i větší, pak může dosáhnout hmotnosti až několika kg. Tvarem připomíná mořskou houbu, je tvořena silně rozvětveným pletivem, které se dělí na ploché a na koncích nakadeřené větvičky, vyrůstající ze silného bělavého třeně zcela ponořeného v substrátu. Větvičky jsou zprvu bělavé nebo krémové, později nažloutlé až hnědé, při zasychání tmavě lemované.
Rouško se tvoří ponejvíce na spodní straně plochých konečků větviček.
Třeň je krátký, tlustý, válcovitý, kořenující, někdy však nevýrazný.
Dužnina je bílá, voskovitá. Vůně je kořeněná, chuť příjemně oříšková.
Výtrusný prach je světle okrový.
Výtrusy jsou široce oválné, 5–7 x 3–4,5 μm, hladké.
Výskyt
Roste od července do listopadu, místy hojně, v jehličnatých lesích.
Parazituje obvykle na kořenech borovice, často roste zdánlivě z půdy. Objevuje se i na mrtvém dřevě, například na pařezech. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu napadeného dřeva.
Možná záměna
Kotrč štěrbákový (Sparassis brevipes) roste vzácně na kořenech buků nebo dubů. Vytváří větší plodnice a má méně zkadeřené konečky větviček.
Kotrč Němcův (Sparassis nemecii) parazituje zejména na jedlích, někdy i na smrku nebo modřínech. Je pravděpodobné, že kotrč štěrbákový a kotrč Němcův jsou jediným druhem, rozdíl je pouze v hostiteli.
Kuchyňské využití
Některými houbaři velmi ceněná jedlá houba, často však bývá na povrchu i uvnitř znečištěna částečkami substrátu nebo hmyzem. Vyhlášenou kuchyňskou úpravou je falešná držková polévka.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Petr Souček, Karel Tejkal