rozděrka bělokrémová
Sertulicium niveocremeum (Höhn. & Litsch.) Spirin & K.H. Larss. 2021
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: Sistotrematales
Čeleď: Sistotremastraceae
Rod: Sertulicium
Synonyma
Corticium niveocremeum Höhn. & Litsch. 1908
Galzinia vesana Boidin & Gilles 1990
Sistotremastrum niveocremeum (Höhn. & Litsch.) J. Erikss. 1958
Trechispora niveocremea (Höhn. & Litsch.) Boidin 1957
Popis
Plodnice jsou rozlité, pevně spojené se substrátem, nejprve tenké, ostrůvkovité, později srůstající do větších ploch a až 1 mm tlusté, bradavčité, bělavé, našedlé, krémové až světle okrové.
Hymenium představuje vnější povrch plodnic.
Dužnina pod vnější pokožkou je za čerstva rosolovitě voskovitá, světle okrová. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, 6–9 x 3–4 µm, hladké, tenkostěnné, neamyloidní.
Válcovité bazidie mají 4 až 6 sterigmat. Hymeniální cystidy chybí. Přezky jsou přítomny.
Výskyt
Roste roztroušeně, nejčastěji v chladných měsících roku, obvykle na silně zetlelém dřevě listnáčů.
Možná záměna
Důležitými znaky jsou ekologie, tvar a velikost výtrusů a především výskyt bazidií se 6 sterigmaty.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Poznámky k systematice
Recentní výzkumy ukazují, že se může jednat o komplex druhů. V případě nálezu 0066-2023-0090 tloušťka plodnice více odpovídá Sertulicium granuliferum, ale výtrusy podle Spirin a kol. (2021) ukazují na Sertulicium niveocremeum. Pro účely tohoto atlasu proto rozděrku bělokrémovou uvádíme v širším pojetí (sensu lato).
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal