klanolístka obecná
Schizophyllum commune Fr. 1821
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: klanolístkovité (Schizophyllaceae)
Synonyma
Apus alneus (L.) Gray 1821
Daedalea commune (Fr.) P. Kumm. 1871
Merulius alneus (L.) J.F. Gmel. 1792
Merulius communis (Fr.) Spirin & Zmitr. 2004
Scaphophorum agaricoides Ehrenb., Horae 1820
Schizonia vulgaris Pers. 1828
Schizophyllum alneum (L.) Kuntze 1898
Schizophyllum alneus (L.) Kuntze 1898
Popis
Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, bez třeně.
Klobouk je široký 5–40 mm, vějířovitý až laločnatý, bokem nebo svrchní stranou přirostlý k substrátu, tenký, v mládí podehnutý. Povrch klobouku je plstnatě chlupatý, bělavý, později našedlý nebo nahnědlý.
Rouško je tvořeno řídkými podélně rozdělenými nepravými lupeny (lištami) barvy narůžovělé, masově růžové až fialově šedé. Ostří lišt je za sucha svinuté.
Dužnina je tenká, v mládí pružná, později nebo za sucha kožovitá až tuhá, bělavá až nahnědlá, bez chuti a bez vůně.
Výtrusný prach je bílý až narůžovělý.
Výtrusy jsou elipsoidní až válcovité, 4–7 x 1,5–3 μm, průsvitné, tenkostěnné, hladké.
Výskyt
Roste prakticky celoročně, ve skupinách či v malých trsech na neživém dřevě v počátečním stádiu rozkladu, především na listnáčích (buk, dub, lípa, bříza, olše), vzácněji na jehličnanech. Starší plodnice vytrvají na substrátu i několik měsíců. Celosvětově jedna z nejhojnějších hub s kosmopolitním rozšířením.
Možná záměna
Pro charakteristické podélně rozdělené lišty je prakticky nezaměnitelná.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich