hrotnatka zápašná
Sarcodontia setosa (Pers.) Donk 1952

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: dřevokazovité (Meruliaceae)
Synonyma
Dryodon schiedermayeri (Heufl.) Ricken 1918
Hericium croceum (Schwein.) Banker 1906
Hydnum croceum (Schwein.) Fr. 1828
Hydnum schiedermayeri Heufl. 1870
Kneiffia setigera var. pomicola Schulzer 1874
Manina schiedermayeri (Heufl.) Banker 1912
Sarcodontia crocea (Schwein.) Kotl. 1953
Sarcodontia mali Schulzer 1866
Sistotrema croceum Schwein. 1822
Popis
Plodnice jsou jednoleté, rozlité, někdy nepravidelně polštářovité, o velikosti několik cm až desítky cm a tloušťce až 30 mm (Papoušek (2010) uvádí plochu plodnic až 1 m2), od substrátu jsou odděleny tenkým subikulem. Často vyrůstají mezi kůrou a jádrovým dřevem a způsobují odkornění.
Hymenofor tvoří husté a tenké ostny, dlouhé 5–20 mm, tlusté až 1 mm, někdy zploštělé, za vlhka voskovité, po vysušení křehké, zprvu (sírově) žluté, později od špičky okrovějící nebo rezavějící, nakonec vínově červené nebo hnědookrové.
Odborná literatura zdůrazňuje charakteristickou vůní dužniny i ostnů po amylalkoholu, někde vůni přirovnávají k anýzu (Hagara (2014)) nebo ananasu (Szcepkowski (2010)).
Výtrusy jsou široce eliptické, 4–6 x 3,5–4 µm, hladké, tlustostěnné, neamyloidní, nedextrinoidní. Szcepkowski (2010) uvádí výtrusy téměř kulovité 4,5–6,5 x 3,5–5,0 µm.
Výskyt
Roste od června do listopadu na oslabených živých nebo čerstvě uschlých kmenech a silnějších větvích listnatých stromů, především jabloní, dle Hagara (2014) také na jeřábech, hrušních, švestkách, jasanech, bucích a javorech. Po úhynu hostitele rychle odumírá. Vyskytuje se roztroušeně, s mizejícími starými sady je pravděpodobně stále vzácnější.
Možná záměna
Hrotnatečka žlutá (Mycoacia uda) s kratšími ostny je saprofyt (roste na již tlejícím mrtvém dřevě) a nemá výraznou vůni.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Alena Vrabcová, Karel Tejkal, Oldřich Jindřich