holubinka mnohobarvá
Russula poikilochroa Sarnari 1990

Říše: Fungi

Kmen: Basidiomycota

Třída: Agaricomycetes

Řád: Russulales

Čeleď: Russulaceae

Rod: Russula

Synonyma

Russula poichilochroa orthographic variant

Stručný popis

Klobouk je široký 20–50 (70) mm, sklenutý, později ploše rozprostřený a uprostřed někdy mírně prohloubený, nejčastěji fialový nebo hnědofialový, dosti často se zelenými odstíny, ale také jednotně zlatožlutý (f. heliochroma). Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožku lze sloupnout asi do poloviny poloměru klobouku.

Lupeny jsou středně husté, někdy s několika lupénky, křehké, bílé.

Třeň je válcovitý 20–50 x 7–15 mm, pod kloboukem obvykle mírně rozšířený, bílý, nešednoucí.

Dužnina je bílá, pevná. Vůně je nevýrazná. Chuť je v lupenech mírně palčivá, ve třeni mírná.

Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; guajak – pomalu (10s), ale zřetelně modrozelená.

Výtrusný prach je bílý (1a).

Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 6,5–9 x 5,5–7 µm, s nízkou ornamentikou vytvářející úplnou síťku.

Výskyt

Roste od července do října, především pod duby. Byla popsána v roce 1990, v Evropě je pravděpodobně široce rozšířena, ale dokladovaných nálezů je poměrně málo. Může být přehlížena.

Možná záměna

Velmi podobná a hojná holubinka křehká (Russula fragilis) má o něco větší výtrusy (6,5–10 x 5,5–8,5 µm), palčivější dužninu, spíše bělavý výtrusný prach (1b) a vykazuje negativní reakci s guajakovou tinkturou.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Russula.

České jméno holubinka mnohobarvá vychází z překladu latinského druhového jména.