holubinka zlatá
Russula aurea Pers. 1796
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: holubinka (Russula)
Synonyma
Russula aurata Fr. 1838
Popis
Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 40–100 mm, masitý, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, nakonec ploše rozložený a ve středu mělce prohloubený, červený, oranžově červený, obvykle alespoň zčásti nažloutlý, výjimečně celý žlutý. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný nebo laločnatý. Pokožka je za sucha spíše matná a hladká, někdy jemně zdrsnělá, za vlhka lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později trochu prořídlé, poměrně tlusté, 4–8 mm vysoké, křehké, u třeně téměř volné, jen vzácně s lupénky, některé větvené, nejprve bělavé, obvykle s nápadným zlatožlutým nebo citrónově žlutým ostřím, nakonec nažloutlé.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–80 x 10–20 mm, pod kloboukem trochu rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, jemně podélně vrásčitý, bílý, obvykle zčásti nažloutlý podobně jako ostří lupenů.
Dužnina je nejprve tuhá, později křehká a houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku nažloutlá. Vůně je nevýrazná, chuť mírná.
Výtrusný prach je okrový až žlutý (3c–4b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/204/128).
Výtrusy jsou široce eliptické, 7–10 x 6–9 µm, s vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Výskyt
Roste nehojně v teplejších listnatých lesích, především pod duby a buky, méně často pod jehličnany (smrk, jedle, borovice). Červenec až září.
Možná záměna
V typické formě s kloboukem zbarveným červeně, oranžově a žlutě a se zářivě zlatožlutými nebo citrónově žlutými lupeny a částí třeně je holubinka zlatá (Russula aurea) prakticky nezaměnitelná. Například Sarnari (2005) však uvádí, že tyto jedinečné druhové znaky mohou někdy chybět, a je-li klobouk navíc narůžovělý nebo nafialovělý, má s určením holubinky zlaté (Russula aurea) problém i odborník.
Kuchyňské využití
Výborná jedlá holubinka, málokdy se však vyskytuje ve významnějším množství.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (2005) patří do sekce Polychromae, subsekce Aurantinae.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Pavel Svoboda, Tomáš Chaluš