penízovka kuželovitá
Rhodocollybia butyracea f. asema (Fr.) Antonín, Halling & Noordel. (1997)
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: hlívovníkovité (Omphalotaceae)
Rod: penízovka (Rhodocollybia)
Synonyma
Collybia asema (Fr.) Gillet 1876
Popis
Klobouk je široký 30–80 mm, v mládí zvoncovitý, později sklenutý až plochý, s nízkým středovým hrbolem, v mládí někdy až černohnědý, později šedý nebo šedohnědý, za vlhka tmavší, suchem nápadně vybledající, až špinavě šedobílý, na okraji ostrý, později mělce rýhovaný.
Lupeny jsou středně husté, prostřídané četnými lupénky, bělavé až světle krémové, u třeně krátce připojené až volné.
Třeň je obvykle kuželovitý, rozšiřující se směrem k bázi, 30–80 x 5–15 mm dlouhý, šedý až šedohnědý, v dolní části bělavě ojíněný.
Dužnina je bělavá. Chuť je mírná, vůně slabě zemitá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 6–10 x 4–6 µm, hladké, dextrinoidní.
Výskyt
Roste velmi hojně, od srpna do prosince, jednotlivě nebo ve skupinách, v jehličnatých i listnatých lesích.
Možná záměna
Penízovka máslová (Rhodocollybia butyracea f. butyracea) má klobouk obvykle červenohnědý až kaštanově hnědý a roste obvykle v jehličnatých lesích. Někteří autoři považují penízovku kuželovitou a penízovku máslovou za samostatné druhy.
Kuchyňské využití
Penízovka kuželovitá je jedlá, chuťově nevýrazná houba, pro některé houbaře cenná pozdní dobou růstu.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Lubomír Opat