Atlas hub / Nálezy

kuřátka zrosolovatělá
Ramaria pallidosaponaria R.H. Petersen 1989

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: stročkovcotvaré (Gomphales)

Čeleď: stročkovcovité (Gomphaceae)

Rod: kuřátka (Ramaria)

Synonyma

Ramaria flavigelatinosa Marr & D.E. Stuntz 1974

Popis

Plodnice jsou keříčkovité, až 140 mm vysoké, až 90 mm široké.

Třeň je krátký, vrostlý do substrátu, ve spodní části zašpičatělý, s mnoha mladými větvičkami, ve spodní části bílý, v horní části v barvě spodních větví. Rhizomorfy jsou bílé, útlé.

Větve jsou v mládí květákovité, později vzpřímené, několikrát volněji větvené, v mládí se špičatým, později ± okrouhlým úžlabím, na konci s mnoha zašpičatělými zoubky, v mládí sytě citrónově žluté až slunečnicově žluté, vybledající do krémově žluté, při otlačení (vínově, fialově) hnědnou.

Dužnina je špinavě bílá, mramorovaná, částečně gelovitá, ve třeni téměř chrupavčitá, u starších plodnic až rosolovitá, po zaschnutí ve větvích tuhá, ve třeni až rohovitá. Vůně je zřetelně kyselá až trpká, Chuť je nakyslá, v konečcích větví hořká.

Výtrusný prach je okrový.

Výtrusy jsou štíhle elipsoidní až válcovité, 6,5–10 (11) x 3–5 µm (průměr 7,4–9,4 x 3,6–4,3 µm), poměr délky a šířky Q = 1,9–2,4 (Qav = 2,1), jemně drsné, v bavlníkové modři (kyselina mléčná) se zřetelným bradavčitě vydutým ornamentem.

Bazidie jsou kyjovité, 40–60 x 6–9 µm, 4výtrusé, bez bazální přezky. Sterigmata jsou zahnutá, velká až 7 x 1,5 µm. U některých nálezů se objevují hojné hymeniálni cystidy. Tramahyfy jsou až 19 µm tlusté, hladké, na okraji téměř paralelní, jinak propletené, tenkostěnné, ± hyalinní, bez přezek. Hyfy mycelia jsou až 5 µm tlusté, gelovité, hladké, tenkostěnné, cylindrické, koncové buňky kalně světlolomné, žlutohnědé. Rhizomorfy: hyfy jsou až 6 µm tlusté, s gelovitou stěnou širokou až 1,5 µm, hyalinní, bez přezek.

Výskyt

Plodnice nacházíme v létě a na podzim, často ve skupinách, především ve smíšených lesích pod buky, smrky nebo borovicemi (mykorhizu tvoří pravděpodobně také s dalšími druhy dřevin), na vápnitých i ph neutrálních půdách. V ČR až do nedávna byla nacházena jen pod jehličnany, na Slovensku jen v bučinách.

Možná záměna

Kuřátka bledoslizká (Ramaria pallidosaponaria) se vyznačují ± zřetelně gelatinosní dužninou, čistě žlutou barvou, krátkými výtrusy a chybějícími přezkami. Příležitostně jsou ovšem gelatinosní jen některé části plodnice.

Podobná kuřátka zrosolovatělá (Ramaria flavigelatinosa) mají o něco větší výtrusy. Někteří autoři v odborné literatuře zmíněné druhy synonymizují.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

foto Oldřich Jindřich foto Oldřich Jindřich foto Oldřich Jindřich přezrálá plodnice

Poznámky k systematice

České jméno kuřátka zrosolovatělá se v české literatuře používá jak pro Ramaria flavigelatinosa, tak pro Ramaria pallidosaponaria. Navrhujeme ponechat jméno kuřátka zrosolovatělá pouze pro druh Ramaria flavigelatinosa a pro Ramaria pallidosaponaria upřednostňujeme české jméno kuřátka bledoslizká.

Autorství textů: Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Ramaria pallidosaponaria – kuřátka zrosolovatělá
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Ramaria pallidosaponaria – kuřátka zrosolovatělá
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Ramaria flavigelatinosa – kuřátka zrosolovatělá
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
Ramaria flavigelatinosa – kuřátka zrosolovatělá