kuřátka měknoucí
Ramaria brunneicontusa R.H. Petersen 1989
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: stročkovcotvaré (Gomphales)
Čeleď: stročkovcovité (Gomphaceae)
Rod: kuřátka (Ramaria)
Stručný popis
Plodnice jsou střední až velké, široké a vysoké 80–150 (200) mm, keříčkovité, bohatě větvené. Větvičky jsou vzpřímené, větvící se ve tvaru písmene U, zářivě žluté až oranžově žluté, později okrové, při poranění hnědnoucí až reznoucí. Zakončeny jsou 2–4 (někdy i více) asi 1 mm dlouhými zoubky.
Hymenium produkující výtrusy je na povrchu větviček.
Třeň je robustní, téměř celý až celý ponořen v substrátu, až 35 mm široký, směrem k bázi obvykle zúžený, bez rhizomorf.
Dužnina je zprvu pevná, bílá, mramorovaná, později měknoucí, ve vrcholcích větviček zejména za sucha křehká, na řezu barevně neměnná. Vůně je nevýrazná, nasládlá. Chuť je nahořklá.
Výtrusy jsou téměř válcovité, 10–16 x 4–6 μm, hrubě bradavčité.
Podle Nitare (2014) jsou přezky na hyfách vzácné a špatně pozorovatelné, podle Laessoe a Petersen (2019) přezky chybí.
Výskyt
Roste od srpna do října, vzácně až velmi vzácně, pod smrky na vápnitých půdách. Upřednostňuje starší původní smrkové porosty s hojným výskytem mechů. Např. Laessoe a Petersen (2019) uvádí také růst pod buky.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Ramaria brunneicontusa – kuřátka měknoucí |