kuřátka zlatá
Ramaria aurea (Schaeff.) Quél. 1888
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: stročkovcotvaré (Gomphales)
Čeleď: stročkovcovité (Gomphaceae)
Rod: kuřátka (Ramaria)
Popis
Plodnice jsou keříčkovité, střední až větší velikosti, 60–120 mm vysoké, 50–100 mm široké, bohatě větvené. Třeň je 20–40 mm dlouhý, 10–50 mm široký, v části skryté pod povrchem substrátu bílý, v nadzemních částech (citronově, kanárkově) žlutý, bez rhizomorf. Větvičky jsou krátké, husté, vzpřímené, větvené ve tvaru písmene V nebo ostrého písmene U. Nad třeněm žluté, směrem vzhůru oranžové s nazlátlým odstínem. Ve stáří a při zasychání okrovějící, zakončené několika spíše tupými, někdy kuželovitými zoubky.
Dužnina je bílá, na řezu plodnicí neměnná. Vůně je příjemně houbová, při zasychání výraznější. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je žlutookrový.
Výtrusy jsou úzce eliptické až válcovité, 9–12 x 4–5 µm, bradavčité s nízkou ornamentikou. Většinou jsou bradavky izolované, tu a tam pospojované krátkými žebry.
Hyfy a bazidie jsou bez přezek.
Výskyt
Rostou od června do října, spíše vzácně, v listnatých a smíšených lesích, především pod buky. Upřednostňují vápnité půdy od pahorkatin výše.
Možná záměna
Kuřátka zlatá lze zaměnit s celou řadou podobně zbarvených druhů. Vždy je třeba nález mikroskopovat.
Mírně jedovatá kuřátka sličná (Ramaria formosa) jsou v mládí zbarvena (lososově) růžově.
Kuřátka žlutá (Ramaria flava) a kuřátka žlutavá (Ramaria flavescens), rostoucí také pod buky, mají na bazidiích přezky.
Podobná kuřátka horská (Ramaria largentii) rostou pod smrky, zvláště ve vyšších polohách, také u nich jsou přítomny přezky na bazidiích.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba. Všechna kuřátka mohou způsobovat citlivějším lidem zažívací potíže.
Autorství textů: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich