kuřátka běložlutá
Ramaria albidoflava Schild 1992


Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: stročkovcotvaré (Gomphales)
Čeleď: stročkovcovité (Gomphaceae)
Rod: kuřátka (Ramaria)
Synonyma
Ramaria subtilis var. crassispora Schild 1992
Stručný popis
Plodnice jsou střední až velké, široké a vysoké 80–250 mm, keříčkovité, bohatě větvené. Větvičky jsou nejprve krátké a husté, nepravidelné, v mládí bez přístupu světla zůstávají bílé, brzy sytě (žloutkově) žluté, v dospělosti vzpřímené, bledě žluté, krémové až světle okrové, někdy narůžovělé. Zakončeny jsou několika drobnými zoubky.
Hymenium produkující výtrusy je na povrchu větviček.
Třeň je robustní, 50–80 x 30–50 mm, směrem k bázi obvykle zúžený, hladký, dlouho bílý, postupně od shora v barvě větviček.
Dužnina je ve třeni pevná, bílá, mramorovaná, ve větvičkách někdy nažloutlá a křehká. Vůně je nevýrazná, chuť někdy nahořklá.
Výtrusný prach je žlutookrový.
Výtrusy jsou široce elipsoidní až válcovité, 10–16 x 4,5–6,5 μm, hrubě bradavčité, většinou s izolovanými bradavkami.
Přezky chybí v celé plodnici.
Výskyt
Rostou od července do listopadu, velmi vzácně v listnatých lesích pod buky, duby a habry. Upřednostňují vápnité půdy.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Ramaria albidoflava – kuřátka běložlutá |