rez slézová
Puccinia malvacearum Bertero ex Montagne 1852
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rzi (Pucciniomycetes)
Čeleď: rzovité (Pucciniaceae)
Rod: rez (Puccinia)
Popis
Rez slézová parazituje na rostlinách z čeledi slézovitých (Malvaceae), například na topolovce růžové (Alcea rosea), slézu přehlíženém (Malva neglecta) nebo slézu lesním (Malva sylvestris). Má jednoduchý životní cyklus spojený s jediným hostitelem (jednobytný parazit).
Na spodní straně listů, někdy i na stoncích, vytváří rez asi 1–2 mm velká, šedá nebo šedookrová telia produkující dvoubuněčné hnědé nepohlavní výtrusy (teliospory), velké 40–70 x 15–21 µm. Na svrchní straně listů se rez projevuje drobnými oranžovými puchýřky.
Přezimuje na listech. Na jaře se z teliospor vyvíjí bazidie produkující velmi drobné pohlavní výtrusy (bazidiospory) roznášené větrem nebo hmyzem.
Výskyt
Objevuje se nejspíš poměrně hojně, na okrasných květinách způsobuje estetický problém, ale obvykle rostlinu nezahubí. Původem je z Chile odkud se rozšířila prakticky na všechny kontinenty.
Kuchyňské využití
Je nejedlá
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Puccinia malvacearum – rez slézová |