rez libečková
Puccinia bornmuelleri Magnus 1899
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rzi (Pucciniomycetes)
Čeleď: rzovité (Pucciniaceae)
Rod: rez (Puccinia)
Popis
Parazituje na libečku lékařském (Levisticum officinale), což je bylina používaná především jako koření pro přípravu masových vývarů.
Na spodní straně, někdy i na svrchní straně listů nebo na řapících, se nejprve vytváří uredia se zelenožlutým halo o šířce až 3 mm. Uredia produkují jednobuněčné, široce eliptické až téměř kulovité urediospory, 30–40 x 25–30 µm, na povrchu s izolovanými ostny či bradavkami. Urediospory slouží k rychlému rozšíření nákazy na napadené rostlině a okolních rostlinách v porostu.
Uredia později přechází v tmavě (kaštanově) hnědě zbarvená telia. Teliospory po klidové fázi – zpravidla na jaře následujícího roku – vytvoří pohlavně se rozmnožující stádium produkující basidiospory. Teliospory jsou dvoubuněčné, vřetenovité, tmavě hnědé, 35–50 x 20–25 µm.
Výskyt
V České republice ji najdeme pouze na libečku. Druh byl popsán na konci 19. století z Persie, z Evropy je známa až v posledních dvou desetiletích, nalezena byla například i ve Finsku.
Kuchyňské využití
Kuchyňské využití rzi je pochopitelně nulové, výskyt rzi však znemožňuje kuchyňské užití hostitelské byliny.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal