štětinaček bělavý
Pterula multifida (Chevall.) Fr. 1863
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: štětináčkovité (Pterulaceae)
Rod: štětináček (Pterula)
Synonyma
Penicillaria multifida Chevall. 1826
Pterula densissima Berk. & M.A. Curtis 1873
Pterula subulata Fr. 1830
Stručný popis
Plodnice jsou keříčkovité, vysoké 50–60 mm, vyrůstající z krátkého třeně o tloušťce cca 2 mm a několikrát větvené. Terminální větvičky jsou špičaté, šídlovité, o tloušťce cca 1 mm. Ostatní části plodnice jsou postupně světle (průsvitně) okrové, blíže k základně i s růžovými nebo fialovými odstíny.
Dužnina je pružná, chrupavčitá. Páchne nepříjemně po česneku či jodoformu.
Výtrusný prach je bělavý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 5–7 x 2,5–3,5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od června do listopadu, dosti vzácně, často v bohatých skupinách, pruzích a čarovných kruzích, v tlejícím opadu jehličnatých stromů, výjimečně pod listnáči. Saprotrof.
Možná záměna
Štětináček útlý (Pterula gracilis) roste na tlejících zbytcích bylin. Jeho plodnice jsou vysoké jen do 10 mm.
Kuřinec Kunzeův (Ramariopsis kunzei) vytváří robustnější plodnice, v mládí téměř celé průsvitně bílé, s jinak zakončenými koncovými větvičkami. Je bez význačnější vůně.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství obrázků: Petr Souček