Atlas hub / Nálezy

lysohlávka kopinatá
Psilocybe semilanceata (Fr.) P. Kumm. 1871

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)

Rod: lysohlávka (Psilocybe)

Popis

Klobouk je široký 10–15 (25) mm, úzce zvoncovitý, obvykle s ostrou bradavkou uprostřed klobouku, hygrofánní, za vlhka při okraji prosvítavě rýhovaný. Barvy přecházejíci od modravě nahnědlé za vlhka až po světle hnědou, nebo i krémovou barvu v sušším období. Nejtmavší odstíny bývají nejčastěji uprostřed klobouku v oblasti bradavky.

Lupeny jsou připojené, barvy v mládí světle krémové a později přecházející vlivem vypadávání výtrusného prachu k odstínům fialově nahnědlým.

Třeň je válcovitý 40–80 (100) x 1–3 mm, často silně pokroucený, barvy světlejší než klobouk.

Dužnina je tenká, stářím nebo při poranění se někdy zbarvuje zelenomodře. Vůně i chuť jsou moučné až lehce ředkvové.

Výtrusný prach je tmavě hnědý.

Výtrusy jsou eliptické, 11–15 x 6,5–8 µm, tlustostěnné, se spíše nenápadným klíčním pórem.

Ostří lupenů je sterilní. Cheilocysidy jsou lahvovité, 15–30 x 5–7 µm, s velmi tenkým krčkem (přívěškem) dlouhým téměř polovinu z délky cystidy. Pleurocystidy chybí. Bazidie jsou tetrasporické, jen zřídka bisporické. Kaulocystidy velikostí i tvarem přibližně odpovídají cheilocystidám.

zralé výtrusy H2O
cheilocystidy (kongo červeň NH3)

Výskyt

Roste od července do listopadu, na loukách a pastvinách, zvláště v místech, kde se pase skot, ovce ale i koně, často v trsech metlice trsnaté (Deschampsia caespitosa). Hlavním obdobím jejího růstu je pozdní podzim.

Možná záměna

Je dobře poznatelná díky špičatému klobouku a sklonu k zelenomodrání.

Na podobných stanovištích ve stejný čas fruktivikují také kropenatce rodu Panaeolus s černým výtusným prachem, s nimi hojný kropenatec otavní (Panaeolina foenicecii) s bradavčitými výtrusy.

Plodnice rodu sametovka (Conocybe) mají lupeny v dospělosti rezavě hnědé.

Poznámky

Vzhledem k vysokému obsahu psychotropních látek a především z důvodu různého množství obsahu těchto látek v jednotlivých plodnicích, může u lidí, kteří užívají tuto houbu jako drogu dojít k nepříjemným depresním či úzkostným, někdy i život ohrožujícím projevům.

foto Karel Tejkal jižní Čechy 2009 foto Karel Tejkal

Autorství textů: Martin Bartůšek, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Literatura

Kibby G. (2021): Mushrooms and Toadstools of Britain & Europe, Vol. 3. 1st Edition.
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Psilocybe semilanceata – lysohlávka kopinatá
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Psilocybe semilanceata – lysohlávka kopinatá
Noordeloos M. E. (2011): Strophariaceae, Fungi Europaei 13, Edizioni Candusso, Italia
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Psilocybe semilanceata – lysohlávka kopinatá
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Hlaváček Jiří, 1996. Halucinogenní houby lysohlávky. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/1996.