křehutka dlouhonohá
Psathyrella longicauda P. Karst. 1891

Popis

Klobouk je široký 10–40 mm, zvoncovitý nebo tupě kuželovitý, hygrofánní, v mládí a za vlhka oranžově až rezavě hnědý, nevýrazně rýhovaný, při zasychání okrový, při okraji někdy s řídkými vlákny závoje.

Lupeny jsou středně husté, proložené lupénky, ke třeni široce připojené, nejprve šedookrové, v dospělosti tmavě hnědé, s bělavým vločkatým ostřím, ke třeni široce nebo úzce připojené.

Třeň je válcovitý, 30–110 x 1–4 mm, často (dle charakteru substrátu) hluboce kořenující, bělavý až okrově hnědý, na bázi s bílými vlákny mycelia.

Dužnina je tenká, v barvě plodnice. Vůně je nevýrazná.

Výtrusný prach je tmavě hnědý až černohnědý.

Výtrusy jsou oválné, 11,5–15 x 6–8 μm (podle Örstadius (2023) v průměru 11,9–14 x 6,3–7,6 μm), s výrazným klíčním pórem.

Bazidie jsou 4výtrusé, vzácně i 2výtrusé. Cheilocystidy a pleurocystidy jsou lahvovité, někdy s náznakem hlavičky. Při okraji klobouku se na ostří lupenů objevují i kyjovité nebo vakovité paracystidy. Přezky jsou přítomny.

Výskyt

Roste v létě a na podzim, roztroušeně, obvykle ve skupinách na tlejících zbytcích dřeva.

Možná záměna

Velké výtrusy a kořenující třeň může mít také křehutka štíhlá (Psathyrella pseudogracilis), křehutka tenkokořenná (Psathyrela microrhiza) nebo křehutká útlá (Psathyrella corrugis) rostoucí na podobných stanovištích, ty však mají ostří lupenů s červeným vzorem.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura