křehutka Candolleova
Psathyrella candolleana (Fr.) Maire 1913
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: křehutkovité (Psathyrellaceae)
Synonyma
Agaricus candolleanus Fr. 1818
Candolleomyces candolleanus (Fr.) D. Wächt. & A. Melzer 2020
Drosophila candolleana (Fr.) Quél. 1886
Drosophila spintrigera (Fr.) Kühner & Romagn. 1953
Hypholoma candolleanum (Fr.) Quél. 1872
Hypholoma egenulum (Berk. & Broome) Sacc. 1887
Psathyra candolleana (Fr.) G. Bertrand 1901
Psathyrella spintrigera (Fr.) Konrad & Maubl. 1949
Stropharia spintrigera (Fr.) Quél. 1884
Popis
Klobouk je široký 20–80 mm, nejprve polokulovitý, později zvonovitý až téměř plochý, hygofánní, za vlhka světle hnědý nebo okrový, při zasychání světlejší, často až bělavý, v mládí vločkatý a při okraji nápadně ověšený pomíjivými zbytky vela, později lysý, někdy radiálně vrásčitý.
Lupeny jsou husté, 4–6 mm široké, nejprve bělavé, později šedofialové až tmavě fialově hnědé s bělavým ostřím, u třeně vykrojené, úzce připojené.
Třeň je válcovitý, 30–100 x 3–10 mm, bílý, hladký, jen v horní části jemně rýhovaný, bez prstenu, někdy s vločkami vela, dutý.
Dužnina je bělavá, velmi křehká. Vůně a chuť jsou nevýrazné, slabě houbové.
Výtrusný prach je purpurově hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 6,5–8,5 x 3–5 µm, v optickém mikroskopu hnědé, hladké.
Cheilocystidy jsou hojné, vakovité nebo kyjovité, někdy s náznakem hlavičky. Pleurocystidy chybí.
Výskyt
Roste od května do listopadu, velmi hojně, ve skupinách (často bohatých) nebo menších trstech, v listnatých lesích, parcích, na rozkládajícím se dřevu listnatých stromů, často skrytém pod povrchem půdy.
Možná záměna
Podobná křehutka běločerná (Psathyrella leucotephra) má na třeni prsten.
Hojná křehutka hnědošedá (Psathyrella spadiceogrisea) je obvykle gracilnější, barevnější (nebělavá), roste ve volnějších skupinách, má o něco delší výtrusy a četné pleurocystidy (chybějící pleurocystidy jsou důležitým znakem křehutky Candoleovy).
Podobné mohou být i některé polničky, například polnička raná (Agrocybe praecox), ani ty však nerostou v bohatých skupinách, mají poměrně pružnou dužninu a silnostěnné výtrusy.
Kuchyňské využití
Je uváděna jako jedlá houba, v kuchyni však v podstatě bezvýznamná.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal