Atlas hub / Nálezy

bělochoroš hedvábitě měkký
Postia sericeomollis (Romell) Jülich 1982

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: chorošotvaré (Polyporales)

Čeleď: troudnatcovité (Fomitopsidaceae)

Rod: bělochoroš (Postia)

Synonyma

Oligoporus sericeomollis (Romell) Bondartseva 1983

Popis

Plodnice mívají velikost do 150mm, jsou resupinátní (rozlité), jen výjimečně na okraji plodnice vytvářející jemný náznak klobouku. Jsou jednoduše oddělitelné od substrátu.

Rourky nejprve bělavé, později smetanové až smetanově-nažloutlé. Póry kruhovité až jemně hranaté. Hustota se pohybuje kolem 4–6 pórů na mm.

Dužnina má silně nahořklou chuť.

Roste na odumřelých kmenech jehličnanů a to především na kmenech ve středním stádiu rozkladu. Vytváří jednoleté plodnice.

Možná záměna

Od ostatních podobných druhů z rodu Postia by se tento druh měl odlišovat, především silně hořkou chutí a silnostěnnými cystidami. (zdroj: Mycobank)

foto Tomáš Chaluš foto Tomáš Chaluš foto Tomáš Chaluš foto Tomáš Chaluš

Autorství textů: Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš

Literatura

Vampola P., Kříž M. (2023): České jmenosloví evropských druhů chorošů – 3. část (O–R). Česká vědecká společnost pro mykologii. Mykologické listy č. 154.
Postia sericeomollis – bělochoroš hedvábitě měkký
Vampola P., Charvátová E. (2021): Choroše Evropy ve sbírkách Muzea Vysočiny Jihlava
Postia sericeomollis – bělochoroš hedvábitě-měkký
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Postia sericeomollis – bělochoroš hedvábitý
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Oligoporus sericeomollis – bělochoroš hedvábitý