bělochoroš pýchavkovitý
Postia ptychogaster (F. Ludw.) Vesterh. 1996
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: troudnatcovité (Fomitopsidaceae)
Rod: bělochoroš (Postia)
Synonyma
Oligoporus ptychogaster (F. Ludw.) Falck & O. Falck 1937
Popis
Plodnice je jednoletá, rozlitá, polštářkovitá, široká 30–60 mm široká a až 20 mm vysoká, v mládí měkká, později suchá a křehká, na povrchu výrazně ostnitě chlupatá, barvy bělavé, žlutohnědé až světle hnědé. Sousední plodnice často srůstají.
Obvykle nacházíme pouze nepohlavní stádium bez rourek. Nepohlavní výtrusy (chlamydospory) se uvolňují při rozpadu starší zralé plodnice.
Rourky se objevují jen velmi zřídka na spodní části plodnic. Jsou 2–5 mm dlouhé, s hranatými, bílými až smetanovými póry.
Dužnina je vláknitá, soustředně pásovaná, ve stáří korkovitá s malými dutinami, barvy bělavé až žlutohnědé.
Výtrusy pohlavního stádia jsou elipsoidní, 4–5,5 x 2,5–3,5 µm, tenkostěnné, hladké, bezbarvé. Chlamydospory jsou rezavě hnědé, 5–8 (10) x 3,5–6 (7) μm, tlustostěnné.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, dosti hojně, na starých pařezech nebo kořenech jehličnatých stromů (smrk, borovice).
Možná záměna
Nepohlavní stádium je prakticky nezaměnitelné. Spíše než příbuzné druhy rodu bělochoroš (Postia) může připomínat některé hlenky.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Markéta Vlčková