Atlas hub / Nálezy

štítovka stinná
Pluteus umbrosus (Pers.) P. Kumm. 1871

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: štítovkovité (Pluteaceae)

Rod: štítovka (Pluteus)

Popis

Klobouk je široký 40–100 mm, v mládí zvoncovitý, později sklenutý až plochý, často se širokým nízkým středovým hrbolem, okrově hnědý až hnědý, od středu na světlejším podkladu tmavě hnědě až téměř černohnědě radiálně vrásčitý, tmavě zrnitý a štětinkatý.

Lupeny jsou husté, bělavé, později zbarvené výtrusným prachem do růžova, s výrazným tmavě hnědým ostřím, u třeně volné.

Třeň je válcovitý, 40–100 x 4–10 mm, na bázi někdy rozšířený, nejprve bělavý, brzy hnědě šupinkatý.

Dužnina je bělavá až šedohnědá. Vůně a chuť jsou nevýrazné, případně ředkvové.

Výtrusný prach je růžový.

Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulovité, 5,5–7 x 4–5,5 µm, hladké. V literatuře, např. Holec a kol. (2012) nebo Fellner (2016), je uváděna velikost výtrusů (6,5) 7–8,5 x (5) 5,5–7 µm, naše měření je však více v souladu s Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) s hodnotami (5) 5,5–6,5 (7) x (3,5) 4–5 (5,5) µm.

zralé výtrusy H2O

Cheilocystidy jsou velmi hojné, kyjovité nebo vřetenovité, typicky 35–90 x 15–22 µm, na vrcholu oblé nebo zahrocené, někdy s drobnou bradavkou, bez háčků. Pleurocystidy jsou obdobné, méně hojné, obdobné, někdy trochu širší než cheilocystidy. Výrazně pigmentované jsou i válcovité buňky na pokožce klobouku a třeně.

Výskyt

Roste od června do října, roztroušeně, na tlejícím dřevě listnáčů (buk, dub, lípa, bříza), vzácně snad i na jehličnanech.

Možná záměna

Téměř nezaměnitelná díky poměrně velkým plodnicím, tmavohnědě vločkaté pokožce klobouku i třeně a tmavě kontrastímu ostří lupenů.

Nápadně zbarvené ostří lupenů má také štítovka černolemá (Pluteus atromarginatus), chybí zde ale zrnitá pokožka klobouku a cheilocystidy jsou s háčky.

Některé drobnější druhy štítovek mohou mít také vločkatě zrnitou pokožku klobouku, nemají však výrazněji zbarvené ostří lupenů.

Kuchyňské využití

Někdy je uváděna jako jedlá, ale kuchyňsky bezvýznamná houba. Lépe bude ji chránit jako nejedlou.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Ševčíková H. (2018): Rokle u Brněnské přehrady - místo vhodné k rekreaci i k mykologickým objevům. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3/2018.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Pluteus umbrosus – štítovka stinná
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Pluteus umbrosus – štítovka stinná
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Pluteus umbrosus – štítovka stinná
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
Pluteus umbrosus – štítovka stinná
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha