pórnatice skleněná
Physisporinus vitreus (Pers.) P. Karst. 1889
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: vějířovcovité (Meripilaceae)
Rod: pórnatice (Physisporinus)
Synonyma
Boletus vitreus (Pers.) Pers. 1801
Physisporinus undatus (Pers.) Pilát 1938
Physisporinus vitraeus (Pers.) P. Karst. 1889
Physisporus vitreus (Pers.) Gillet 1878
Podoporia vitrea (Pers.) Donk 1933
Polyporus adiposus Berk. & Broome 1854
Polyporus vitreus (Pers.) Fr. 1818
Poria adiposa (Berk. & Broome) G. Cunn. 1947
Poria vitrea Pers. 1796
Rigidoporus undatus (Pers.) Donk 1967
Rigidoporus vitreus (Pers.) Donk 1966
Popis
Plodnice jednoletá, rozlitá, někdy až 500 mm široká, 3–10 mm tlustá, měkká a dužnatá, za sucha křehká, se zřetelně ohraničeným tenkým okrajem, občas s hnědými až šedočernými různě tvarovanými rhizomorfami. Subikulum v mládí (za čerstva) bílé, později okrovějící, 2–5 mm tlusté.
Rourky až 5 mm dlouhé, bílé, průsvitné. Póry zbarveny jako rourky, někdy s modravým nádechem, okrouhlé až hranaté, poměrně husté (4–6 na mm). Při otlačení a stářím někdy okrovějící.
Výtrusný prach bílý. Výtrusy průsvitné, hladké, tenkostěné, vejčité až téměř kulovité, 4–6 µm dlouhé (široké).
Roste spíše vzácně ve vlhkém prostředí na tlejícím dřevě a pařezech listnatých stromů (buk, bříza), častěji na jehličnanech (smrk, jedle, borovice). Srpen až listopad.
Způsobuje bílou hnilobu, v napadeném dřevě se vytváří malé dutiny vyplněné bělavými pásy mycelia.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal