terčovník tenounký
Physcia tenella (Scop.) DC. 1805
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: lišejníky (Lecanoromycetes)
Řád: Caliciales
Čeleď: terčovníkovité (Physciaceae)
Rod: terčovník (Physcia)
Synonyma
Anaptychia tenella (Scop.) A. Massal. 1853
Borrera tenella (Scop.) Ach. 1810
Hagenia tenella (Scop.) De Not. 1846
Lichen tenellus Scop. 1772
Lobaria tenella (Scop.) Hepp 1867
Parmelia marina (A. Nyl.) Arnold 1884
Parmelia tenella (Scop.) Ach. 1803
Physcia marina (A. Nyl.) Lynge 1916
Physcia subobscura (Nyl.) Nyl. 1869
Squamaria tenella (Scop.) A. Massal. 1860
Xanthoria tenella (Scop.) Horw. 1912
Popis
Stélka je lupenitá. Je tvořena okrouhlými růžicemi s průměrem 20–40 mm, často však jednotlivé růžice vzájemně prorůstají a vytvářejí (obvykle s dalšími druhy lišejníků) na podkladu nepravidelný až téměř souvislý porost. Stélka je složena z šedozelených (za vlhka zelených) laloků širokých asi 1 mm, volně přisedlých k substrátu, jejichž konce se zvedají vzhůru. Na koncích laloků vyrůstají sorály. Po stranách laloků nalezneme hojné brvy dlouhé až 2 mm.
Apothécia jsou nehojná, víceméně stopkatá, o průměru 1–2 mm, na vnější straně v barvě stélky. Hymenium je hnědočerné, matné, někdy světle ojíněné.
Výtrusy (ascospory) jsou přehrádkované, dvojbuněčné, hnědé, 16–23 x 7–10 µm. Ve vřecku je osm výtrusů.
Makrochemické reakce: K+ žlutá.
Výskyt
Roste velmi hojně, především na kůře stromů a keřů (javor, jasan, černý bez, peckoviny), ale vyroste i jiných substrátech bohatých živinami a dusíkem (beton, porosty mechů). Rozšířen je kosmopolitně.
Možná záměna
Podobný terčovník odstávavý (Physcia adscendens) produkuje sorály na spodní straně zakončení laloků vytvářejících sklenuté útvary připomínající kápi. Často rostou oba druhy pohromadě. Mladší stélka obou druhů, pokud nevytváří sorály, je prakticky nerozeznatelná.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal