šupinovka mastná
Pholiota lucifera (Lasch) Quél. 1872
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)
Rod: šupinovka (Pholiota)
Synonyma
Dryophila lucifera (Lasch) Quél. 1886
Pholiota lucifera subsp. lucifera (Lasch) Quél. 1872
Stručný popis
Klobouk je široký 20–60 mm, kuželovitý nebo sklenutý s podehnutým okrajem ověšeným žlutými zbytky vela, později ploše rozprostřený, někdy s nízkým středový hrbolkem, nehygrofánní, ne (prosvítavě) rýhovaný, mírně lepkavý, žlutý, v dospělosti rezavě hnědý, s přitisklými, rezavě okrovými, stářím pomíjejícími vláknitými šupinkami. Lupeny jsou spíše husté, nejprve bělavé, žloutnoucí, nakonec rezavě hnědé. Třeň je válcovitý, 30–70 x 6–10 mm, žlutý, od báze rezavě hnědý, s drobnými rezavě hnědými šupinkami. Dužnina je světle žlutá, v bázi třeně rezavě hnědá. Vůně je nevýrazná. Chuť je hořká. Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 7–8,5 x 4,5–5,5 µm (Qav přibližně 1,7), tlustostěnné, bez klíčního póru.
Výskyt
Roste od července (někdy už od května) do listopadu, v opadu a na tlejícím dřevě listnáčů (vrba, topol, jasan, jilm a jiné) často zanořeném v půdě, méně často na dřevě jehličnanů.
Možná záměna
Šupinovka hlízkovitá (Pholiota tuberculosa) vytváří drobnější plodnice a roste nejčastěji na dřevě lip. Podle Antonín (2006) považují někteří autoři oba druhy za totožné.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš