Atlas hub / Nálezy

šupinovka šedohlínová
Pholiota lenta (Pers.) Singer 1951

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)

Rod: šupinovka (Pholiota)

Synonyma

Flammula lenta (Pers.) P. Kumm. 1871

Popis

Klobouk je široký 20–80 mm, v mládí polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý až plochý se zvednutým okrajem. Povrch klobouku je lepkavý, za vlhka slizký, v mládí s rozptýlenými bělavými vláknitými šupinami, s bílými vločkami vela na okraji, barvu má bělavou, našedlou, na středu béžovou až béžově hnědou. Pokožka klobouku je pružná a lze ji sloupnout.

Lupeny jsou připojené nebo s malým zoubkem, zpočátku bělavé, později olivově žluté, žlutohnědé až světle šedohnědé.

Třeň je válcovitý, 40–100 x 4–12 mm, nahoře je bělavý, plstnatě vláknitě šupinkatý s pomíjivou pavučinovitou prstenovitou zónou, v dospělosti vláknitý s béžovou až světle šedohnědou barvou, na bázi je hnědavý, někdy mírně rozšířený.

Dužnina je pevná, vůně je nevýrazná, chuť slabě ředkvová.

Výtrusný prach je hnědý.

Výtrusy jsou protáhle elipsoidní, 5,5–7 x 3,5–4,5 µm žlutohnědé, hladké.

zralé výtrusy (H2O)

Výskyt

Vyrůstá hojně v dubnu až květnu a říjnu až prosinci na trouchnivějícím dřevu listnáčů i jehličnanů, na rozkládajícím se listí, jehličí i kůře, v lesích i mimo les. Vyrůstá jednotlivě, ve skupinách i v malých trsech.

Možná záměna

Podobné jsou šupinovka hnědočervená (Pholiota lubrica) s oranžovým až hnědočerveným středem klobouku, vzácnější šupinovka elegantní (Pholiota elegans) se žlutým až oranžově okrovým středem a šupinovka gumovitá (Pholiota gummosa) s olivově zbarvenými šupinkami.

Kuchyňské využití

Je jedlá, nepříliš kvalitní.

foto Tomáš Chaluš foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš, Karel Tejkal

Literatura

Kibby G. (2021): Mushrooms and Toadstools of Britain & Europe, Vol. 3. 1st Edition.
Vít A., Socha R. (2018): Naše jedlé houby 11 - Václavky a šupinovky. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3/2018.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Pholiota lenta – šupinovka šedohlínová
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Pholiota lenta – šupinovka šedohlínová
Noordeloos M. E. (2011): Strophariaceae, Fungi Europaei 13, Edizioni Candusso, Italia
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Pholiota lenta – šupinovka šedohlínová
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Míla Dobešová (1998): Plaménka šedohlínová (Flammula lenta). Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 2/1998.
Peroutka Karel, 1997. Plaménka šedohlínová - mykoflóra hl. m. Prahy. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3/1997.