Atlas hub / Nálezy

šupinovka spáleništní
Pholiota highlandensis (Peck) Quadr. & Lunghini 1990

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)

Rod: šupinovka (Pholiota)

Synonyma

Chalymmota carbonaria (Fr.) P. Karst. 1879

Dryophila carbonaria (Fr.) Quél. 1886

Flammula carbonaria (Fr.) P. Kumm. 1871

Flammula gigantea (J.E. Lange) M.M. Moser 1949

Flammula highlandensis Peck 1898

Gymnopilus carbonarius (Fr.) Murrill 1912

Gymnopilus highlandensis (Peck) Murrill 1917

Inocybe carbonaria (Fr.) Roze 1876

Naucoria highlandensis (Peck) Sacc. 1887

Pholiota carbonaria (Fr.) Singer 1951

Pholiota persicina P.D. Orton 1988

Pholiotina carbonaria (Fr.) Donk 1951

Popis

Klobouk je široký 20–60 mm, nejprve polokulovitý, později ploše sklenutý, často se středovým hrbolem. Za vlhka je značně mazlavý, za sucha hladký a lesklý, oranžově okrový až rezavě hnědý, při okraji někdy světlejší, za sucha žlutě vybledající. Okraj klobouku je nerýhovaný, v mládí bývá ověšen zbytky závoje, v dospělosti zůstává dlouho zahnutý.

Lupeny jsou středně husté, prostřídané lupénky, 5–7 mm vysoké, ke třeni široce připojené, někdy mírně vykrojené s krátkým zoubkem, nejprve šedožluté, později rezavě hnědé, s vločkatým stejnobarevným ostřím.

Třeň je válcovitý, 20–60 x 3–8 mm, pod kloboukem bílý nebo nažloutlý, pod pomíjivým prstenem narezle okrový, bělavě nebo nažloutle vločkatý až vláknitě šupinkatý.

Dužnina je nažloutlá, ve třeni rezavě hnědá. Vůně je nevýrazná nebo mírně ředkvová. Chuť je mírná nebo svíravá, spíše nepříjemná.

Výtrusný prach je rezavě hnědý.

Výtrusy jsou eliptické, 6–8 x 3,5–5 µm, Q = 1,5–2,0 (Qav = 1,6–1,7), spíše tlustostěnné.

zralé výtrusy (H2O)

Ostří lupenů je sterilní. Cheilocystidy jsou široce vřetenovité se zaobleným vrcholem až lahvovité, 25–50 x 10–15 µm. Pleurocystidy jsou lahvovité, 55–70 x 11–14 µm, někdy nažloutlé.

Výskyt

Roste dosti hojně od dubna do listopadu, obvykle ve větších skupinách, prakticky výhradně na spáleništi nebo zbytcích ohořelého dřeva listnáčů i jehličnanů. Podle Holec a kol. (2012) je schopna vytvořit plodnice na spáleništi starém pouhých několik týdnů.

Možná záměna

Pro růst na spáleništích je s jinými šupinovkami zaměnitelná jen obtížně, přestože může být velikostí i zbarvením plodnic dosti proměnlivá.

Kuchyňské využití

Někde bývá uváděna jako jedlá houba nevalné jakosti, zde se přikláníme k většinovému názoru, že se k jídlu nehodí.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Kibby G. (2021): Mushrooms and Toadstools of Britain & Europe, Vol. 3. 1st Edition.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Pholiota highlandensis – šupinovka spáleništní
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Pholiota highlandensis – šupinovka spáleništní
Noordeloos M. E. (2011): Strophariaceae, Fungi Europaei 13, Edizioni Candusso, Italia
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Pholiota highlandensis – šupinovka spáleništní
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha