kornatec obrovský
Phlebiopsis gigantea (Fr.) Jülich 1978
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: kůrovkovité (Phanerochaetaceae)
Popis
Plodnice jsou rozlité, pevně připojené k substrátu, často pokrývají rozsáhlé plochy, tenké (1–5 mm), za vlhka rosolovité, voskovité až chrupavčité, za sucha blanité, někdy s odchlípenými okraji. Přirůstající okraj je bíle plstnatý.
Hymenium je bělavé, někdy krémové nebo našedlé, obvykle hrbolkaté.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné až válcovité, 5–8 x 3–3,5 μm, průsvitné, hladké, neamyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. V hymeniu lze nalézt mohutné silnostěnné cheilocystidy, v horní části souvisle pokryté vyloučenými krystaly, výrazně větší než bazidie. Přezky chybí.
Výskyt
Roste dosti hojně, zejména v chladných měsících roku, na mrtvém, často ještě poměrně čerstvém dřevu jehličnanů, především borovic. Výtrusy kornatce obrovského se někdy využívají jako prevence proti šíření saproparazitických kořenovníků (Heterobasidion), které mohou v kulturních lesích napáchat značné škody. Kořenovník se v pařezech prorostlých myceliem kornatce obrovského neuchytí.
Možná záměna
Podobných kornatcovitých hub je celá řada.
Charakteristickým makroskopickým znakem kornatce obrovského je značná velikost rozlitých plodnic s voskovitou konzistencí, přesto je pro přesné určení vhodné nálezy mikroskopovat.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal


