dřevokaz rosolovitý
Phlebia tremellosa (Schrad.) Nakasone & Burds. 1984
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: dřevokazovité (Meruliaceae)
Rod: žilnatka (Phlebia)
Synonyma
Merulius imbricatus Balf.-Browne 1955
Merulius tremellosus Schrad. 1794
Sesia tremellosa (Schrad.) Kuntze 1891
Xylomyzon tremellosum (Schrad.) Pers. 1825
Popis
Plodnice jsou rozlité, polokloboukaté až kloboukaté, široké 40–150 mm, 3–4 mm tlusté.
Klobouk (je-li vytvořen) bývá polokruhovitý, až 50 mm odstávající od substrátu, pružný, masitě rosolovitý až měkce kožovitý. Sterilní povrch je bílý nebo krémový, často narůžovělý, hustě plstnatý, s chlupatým, obvykle zvlněným okrajem. Klobouky jsou často uspořádány vedle sebe či nad sebou a mohou vzájemně splývat.
Rouško je úzce paprsčitě nebo zvlněně žilnaté, žilky jsou často síťovitě nebo labyrinticky pospojované, jsou barvy okrové, oranžové až růžové, později červenorezavé.
Dužnina je bělavá, za čerstva měkká, chrupavčitá, rosolovitá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou prohnutě válcovité nebo ledvinovité, 3,5–5 x 1–2 µm, bezbarvé.
Výskyt
Za příznivých podmínek se objevuje celoročně, nejvíce jej však nacházíme na podzim, od září až do mrazů. Vyrůstá hojně na pařezech, odumřelých kmenech a větvích listnatých stromů, hlavně bříz a buků, velmi vzácně jehličnanů. Upřednostňuje vlhké a stinné lesy.
Způsobuje bílou hnilobu dřeva.
Možná záměna
Dřevokaz rosolovitý lze jen obtížně zaměnit za jiný druh. Podobné mohou být některé žilnatky, které dnes s dřevokazem rosolovitým řadíme do společného rodu Phlebia.
Určitou podobnost vykazuje dřevokaz kožový (Byssomerulius corium), ten však má sterilní povrch klobouků bez růžových odstínů a pouze krátce plstnatý.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství textů: Věra Svobodová, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal