ohňovec rakytníkový
Phellinus hippophaeicola H. Jahn 1976
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: kožovkotvaré (Hymenochaetales)
Čeleď: kožovkovité (Hymenochaetaceae)
Rod: ohňovec (Phellinus)
Synonyma
Fomitiporia hippophaeicola (H. Jahn) Fiasson & Niemelä 1984
Stručný popis
Plodnice jsou víceleté, kloboukaté. Klobouk je kopytovitý nebo střechovitý, široký 30–100 mm, 20–50 mm tlustý, na řezu trojúhelníkovitý. Sterilní povrch je u mladších plodnic žlutohnědý a sametový, později hnědý nebo rezavě hnědý, hladký, často porostlý zelenými řasami. Rourky jsou vícevrstvé, skořicové, jedna vrstva je vysoká 2–4 mm. Póry jsou tmavě hnědé nebo rezavě hnědé, později vybledající, s hustotou 5–7/mm. Dužnina je (skořicově) hnědá, pásovaná, dřevnatá. Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulovité, 6,5–7,5 x 5,5–7 µm, bezbarvé, hladké, tlustostěnné.
Výskyt
Roste paraziticky na větvích rakytníku a hlošiny. Dle Keizer (2005) hojně.
Poznámky k systematice
Podle Keizer (2005) česky ohňovec hlošinomilný.