ohňovec rezavý
Phellinus ferruginosus (Schrad.) Pat. 1900
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: kožovkotvaré (Hymenochaetales)
Čeleď: kožovkovité (Hymenochaetaceae)
Rod: ohňovec (Phellinus)
Synonyma
Fuscoporia ferruginosa (Schrad.) Murrill 1907
Popis
Plodnice jsou jednoleté nebo vytrvalé, vždy rozlité, na šikmých substrátech někdy zřasené, často pokrývající velké plochy o délce přesahující jeden metr. Celková tloušťka plodnice je do 15 mm, okraj je rezavě hnědý.
Rourky mohou být vícevrstevné, dlouhé 1–10 mm, červenohnědé, s drobnými (5–6/mm), okrouhlými až hranatými, žlutohnědými až rezavě hnědými póry.
Dužnina je tenká, korkovitá, za sucha tuhá a křehká.
Výtrusy jsou oválné, 5–7 x 3–3,5 µm, tenkostěnné.
Výskyt
Je celkem běžný na padlých kmenech a větvích listnatých stromů (dub, buk, habr, vrba, olše, jasan, hloh), nejčastěji na spodní a boční straně při zemi, kde je více vlhkosti. Nacházíme jej celoročně.
Možná záměna
Ohňovec dotýkavý (Phellinus contiguus) se liší se většími póry s hustotou 2–3/mm.
Vzácný ohňovec nazrzlý (Phellinus ferreus) má delší a užší výtrusy.
Ohňovec tečkovaný (Phellinus punctatus) vytváří polštářovité plodnice obvykle na téměř svislých plochách ještě stojících, často živých větvích a kmenech listnáčů, často na lískách, vrbách a habrech.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal