Atlas hub / Nálezy

terčovník kruhovitý
Phaeophyscia orbicularis (Neck.) Moberg 1977

Říše: houby (Fungi)

Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)

Třída: lišejníky (Lecanoromycetes)

Řád: Caliciales

Čeleď: terčovníkovité (Physciaceae)

Rod: terčovník (Phaeophyscia)

Synonyma

Anaptychia obscura (Ehrh.) A. Massal. 1853

Borrera obscura (Ehrh.) Mudd 1861

Dimelaena obscura (Ehrh.) Norman 1853

Hagenia obscura (Ehrh.) De Not. 1846

Imbricaria cycloselis (Ach.) DC. 1805

Imbricaria obscura (Ehrh.) J. Kickx f. 1849

Lecanora virella (Ach.) Ach. 1810

Lichen cycloselis Ach. 1799

Lichen obscurus Ehrh. 1785

Lichen orbicularis Neck. 1771

Lichen virellus Ach. 1799

Lobaria obscura (Ehrh.) P. Gaertn., G. Mey. & Scherb. 1802

Lobaria orbicularis (Baumg.) Hoffm. 1796

Parmelia cycloselis (Ach.) Ach. 1803

Parmelia obscura (Ehrh.) Fr. 1831

Parmelia virella (Ach.) Ach. 1803

Physcia cycloselis (Ach.) Vain. ex Räsänen 1931

Physcia hueana (Harm.) Klem. 1959

Physcia obscura (Ehrh.) Hampe ex Fürnr. 1839

Physcia orbicularis (Baumg.) Poetsch 1872

Physcia virella (Ach.) Flagey 1891

Placodium orbiculare (Baumg.) Hoffm. 1801

Psora orbicularis Baumg. 1790

Rinodina virella (Ach.) Körb. 1855

Squamaria obscura (Ehrh.) Beltr. 1858

Xanthoria obscura (Ehrh.) Horw. 1912

Popis

Stélka je lupenitá. Je tvořena okrouhlými růžicemi 20–50 mm v průměru, někdy se jednotlivé růžice nepravidelně překrývají. Stélka je složena z šedozelených laloků širokých asi 1 mm, volně přitisklých k substrátu, na jejichž svrchní straně vyrůstají za vlhka zelené, obvykle však tmavě šedočerné sorály. Sorály mohou mít bělavé lemování nebo výjimečně (například při mechanickém poškození) i celobělavé zbarvení. Spodní strana stélky je černá, s černými, při okraji laloků však i světlými rhizinami.

Apothécia jsou vzácná, o průměru 1–3 mm, s tmavým diskem a poměrně tlustým okrajem. Ve vřecku zraje osm dvoubuněčných hnědých výtrusů, 17–26 x 7–11 µm.

Makrochemické reakce: K+ purpurová, někdy však i bez reakce.

Výskyt

Roste velmi hojně, především na kůře stromů a keřů, ale vyroste i jiných substrátech bohatých živinami a dusíkem, téměř vždy s dalšími druhy lišejníků, zejména rodů Physcia nebo Xanthoria.

Možná záměna

Podle Smith a kol. (2009) je terčovník kruhovitý je dosti proměnlivý druh, čemuž nasvědčuje i množství synonym. Stélka je obvykle oproti sousedním druhům lišejníků tmavší a na jejím povrchu nacházíme hojné sorály.

Terčovník černající (Phaeophyscia nigricans) má stélku za sucha téměř šedočernou a sorály tvoří na okrajích laloků.

Podobný terčovník šedý (Physcia caesia) tvoří na povrchu stélky sorály šedomodrých odstínů, často shloučené do vzájemně izolovaných (například kulovitých) útvarů.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Podle Halda a kol. (2016) česky terčovník kruhovitý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Halda J., Kučera J., Koval Š. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 1, Správa Krkonošského národního parku
Smith C.W., Aptroot A., Coppins B.J., Fletcher A., Gilbert O.L., James P.W., Wolseley P.A. (2009): The Lichens of Great Britain and Ireland, British Lichen Society, revision 2009
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Phaeophyscia orbicularis – terčovník kruhovitý