hnědák Schweinitzův
Phaeolus schweinitzii (Fr.) Pat. 1900

Popis

Plodnice je nejprve polštářkovitá či tupě kyjovitá, později nepravidelně kloboukatá. Klobouky často vyrůstají střechovitě nad sebou a vzájemně srůstají.

Klobouk je široký 80–300 mm, 10–40 mm tlustý, vějířovitý, plochý nebo mělce prohloubený, nepravidelně zprohýbaný a laločnatý, soustředně pásovaný. V mládí je žlutý, žlutohnědý, oranžově hnědý, při okraji světlejší a postupně od středu tmavnoucí přes rezavé odstíny až téměř do černa. Povrch je hrubě plstnatý.

Rourky jsou v mládí žluté, žlutohnědé či žlutošedé. Póry jsou poměrně velké (1–3 na mm), hranaté, labyrintické, v mládí po otlačení hnědnoucí.

Třeň je krátký, centrální nebo boční, tmavohnědý. Směrem k bázi se zužuje a přechod mezi kloboukem a třeněm je neostrý. U bokem přirostlých plodnic třeň často chybí.

Dužnina je v mládí měkká, vodnatá, žlutohnědá až rezavě hnědá, později tmavohnědá, vláknitá. Vyschlá dužnina je nápadně lehká.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou elipsoidní, někdy kapkovité nebo až válcovité, 5–9 x 4–5,5 μm, průsvitné, hladké, často s centrální kapkou.

Výskyt

Je dosti hojný na kořenech, bázích kmenů a pařezech živých i mrtvých jehličnatých stromů (borovice, modřín, smrk). Objevuje se v květnu, starší plodnice jsou k vidění do zimy.

Možná záměna

Mladé plodnice charakterizuje měkká a vodnatá dužnina a zářivé barvy okraje klobouku, zaměnitelný je proto spíše v době pozdní zralosti.

Smolokorka pryskyřičnatá (Ischnoderma benzoinum) má hymenium s výrazně drobnějšími póry.

Ďubkatec plstnatý (Inonotus tomentosus) nebo ďubkatec borový (Onnia triquetra) vytváří o něco menší plodnice s tuhou dužninou.

Trochu podobné mohou být některé druhy rodu Inonotus, např. rezavec dubový (Pseudoinonotus dryadeus), ten však roste na listnáčích.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Petr Souček, Karel Tejkal, Oldřich Jindřich

Literatura