bedlovnice zlatá
Phaeolepiota aurea (Matt.) Maire 1928

Stručný popis

Klobouk je široký 50–150 (200) mm, nejprve vejčitý až téměř kulovitý, později sklenutý až nízce sklenutý, zlatožlutý, skořicově hnědý, suchý, jemně zrnitý až vločkatý. V mládí je okraj klobouku spojen se třeněm výrazným blanitým závojem.

Lupeny jsou husté, tenké, krémové až okrově hnědé, u třeně téměř volné až volné.

Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 80–150 (250) x 10–30 mm, matný a suchý. V horní části třeně je výrazný prsten tvořený zbytky závoje. Na prstenem je třeň bělavý nebo krémový, hladký, pod prstenem je zbarven podobně jako klobouk a jemně zrnitý, naspodu s bílým bazálním myceliem.

Dužnina je bělavá nebo nažloutlá, na řezu slabě žloutnoucí. Vůně je nevýrazná. Chuť je slabě aromatická, nakyslá, kořenitá.

Výtrusný prach je okrový.

Výtrusy jsou úzce mandlovité nebo vřetenovité, 11–12 x 4,5–5,5 µm, hladké až jemně bradavčité.

Bazidie jsou 4-výtrusé. Hymeniální cystidy chybí.

Výskyt

Roste od srpna do listopadu, vzácně, ve skupinách, někdy v čarovných pruzích a kruzích, s oblibou na stanovištích ovlivněných činností člověka, na půdách bohatých dusíkem, v zahradách, parcích atp., často v porostech kopřiv. Saprotrof.

Možná záměna

Samostatně rostoucí menší plodnice by mohly připomínat zrnivky (Cystoderma, Cystodermella), pro majestátní vzhled a velikost je však spíše nezaměnitelná. Je celosvětově jediným zástupcem svého rodu.

Kuchyňské využití

Je jedlá, kulinářskými kvalitami však nevyniká. Někdy bývá označována i za nejedlou.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura