kořenatka Kristinina
Phaeocollybia christinae (Fr.) R. Heim 1931
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Phaeocollybia lateraria A.H. Sm. 1957
Stručný popis
Klobouk je široký 10–30 (50) mm, nejprve kuželovitý, později nízce sklenutý, obvykle s výrazným ostrým středovým hrbolkem, slabě hygrofánní, žlutooranžový až hnědočervený, za vlhka slizký.
Lupeny jsou husté, nejprve světle žluté, v dospělosti až hnědorezavé.
Třeň je kořenující. Nadzemní válcovitá část, 20–70 x 3–6 mm, je žlutá až žlutooranžová, směrem k bázi červenohnědá. Kořenující část je 30–60 (200) mm dlouhá, na bázi zašpičatělá, vínová.
Dužina je bělavá, pod pokožkou v barvě plodnice. Vůně je obvykle výrazná, hořkomandlová. Chuť je ředkvová.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou elipsoidní, mandlovité až citronovité, 8,5–12 x 4,5–5,5 μm, jemně bradavčité.
Výskyt
Roste od července do října, vzácně, často v početných skupinách, obvykle v mechu pod smrky. Upřednostňuje kyselé půdy.
Možná záměna
Na podobných stanovištích roste kržatka rohonohá (Phaeocollybia cidaris) jejíž plodnice obvykle voní moučně a má menší (Holec a kol. (2012): 4–6,5 x 3–4 μm, Knudsen, Vesterholt a kol. (2018): 6–9 x 4–5 μm), hruběji bradavčité výtrusy
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich