Atlas hub / Nálezy

řasnatka uhelná
Peziza echinospora P. Karst. 1869

Říše: houby (Fungi)

Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)

Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)

Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)

Čeleď: kustřebkovité (Pezizaceae)

Rod: řasnatka (Peziza)

Synonyma

Aleuria echinospora (P. Karst.) Boud. 1907

Aleuria umbrina Gillet 1879

Cochlearia umbrina Lambotte 1887

Galactinia echinospora (P. Karst.) Svrček & Kubička 1961

Peziza anthracophila Dennis 1960

Peziza umbrina Boud. 1879

Plicaria echinospora (P. Karst.) Rehm 1881

Stručný popis

Plodnice jsou nepravidelně miskovité, široké 20–80 mm, se zoubkatým okrajem. Hymenium je hladké, žlutohnědé až tmavě hnědé až tmavě rezavě hnědé. Vnější neplodná strana je bělavá až světle hnědá, vločkatá.

Třeň obvykle chybí.

Dužnina je 1–2 mm tlustá, hnědá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.

Výtrusy jsou elipsoidní, 14–18 x 7–9,5 µm, bez kapek, na pólech bradavčité.

Vřecka jsou válcovitá s osmi výtrusy, 250–300 x 11–14 μm, na vrcholu amyloidní. Parafýzy jsou septované, s mírně kyjovitě rozšířenou terminální buňkou.

Výskyt

Roste od března do listopadu, roztroušeně, obvykle v malých skupinách, na spáleništích.

Možná záměna

Řasnatka Petersova (Peziza petersii) má menší výtrusy s kapkami.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

foto Oldřich Jindřich foto L.Hejl foto Martin Bartůšek

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Martin Bartůšek

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Peziza echinospora – řasnatka uhelná
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Peziza echinospora – řasnatka uhelná
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Peziza echinospora – řasnatka uhelná
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
Peziza echinospora – řasnatka ježatovýtrusá
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha