Atlas hub / Nálezy

terčovka brázditá
Parmelia sulcata Taylor 1836

Říše: houby (Fungi)

Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)

Třída: lišejníky (Lecanoromycetes)

Řád: misničkotvaré (Lecanorales)

Čeleď: terčovkovité (Parmeliaceae)

Rod: terčovka (Parmelia)

Synonyma

Parmelia saxatilis var. sulcata (Taylor) Linds. 1859

Parmotrema sulcatum (Taylor) M. Choisy 1952

Popis

Stélka je růžicovitá nebo nepravidelná, o průměru 50–100 (200) mm, tvořená 2–5 mm širokými, částečně se překrývajícími laloky. Sousedící stélky někdy na substrátu vytváří souvislý povlak desítky centimetrů široký.

Laloky jsou na svrchní straně šedavě modrozelené, za vlhka zelenější, nápadně bělavě zbrázděné (síťkované). Okraje stélky, zejména u starších jedinců mohou být zbarveny měděnými nebo bronzově (oranžově) hnědými odstíny. Ze zbrázděných míst vyrůstají šedožluté sorály produkující drobné sorélie. Spodní strana laloků je černá, při okraji někdy hnědá, volně připojená k substrátu četnými tmavými rhizinami.

Na stélce terčovky brázdité parazitují další druhy lišejníků.

Apothécia jsou vzácná, široká 2–8 mm, červenohnědá až hnědá, s vroubkovaným, často sorediozním okrajem.

Makrochemické reakce: K+ žlutá, později (oranžově) červenohnědá, C–, Pd+ oranžová.

Výtrusy (ascospory) jsou eliptické, jednobuněčné, bezbarvé, 11–14 x 6–8 µm. Ve vřecku je osm výtrusů.

Výskyt

Terčovka brázditá je kosmopolitním druhem a v České republice patří k nejhojnějším lišejníkům. Je dosti tolerantní k nízkým koncentracím SO2. Roste nejčastěji na kůře stromů nebo na křemičitých horninách, vyroste ale i dřevě, na zemi v písečných dunách, na vřesovištích apod. Od nižších poloh až po vrcholky hor.

Možná záměna

Ostatní podobné druhy lišejníků se zbrázděným povrchem laloků jsou vzácnější.

Terčovka skalní (Parmelia saxatilis) vytváří na povrchu stélky hojné válcovité izidie.

Terčovka podhorská (Parmelia submontana) je charakteristická dlouze protaženými sorediozními laloky.

Terčovka střechovitá (Parmelia omphalodes) netvoří ani izidie ani sorály.

Dosti podobná může být i terčovka lalokovitá (Punctelia subrudecta), ovšem bez nápadného zbrázdění svrchní strany stélky.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Terčovka brázditá je pravděpodobně komplexem více druhů. Na základě analýzy DNA byla jako samostatný druh popsána např. Parmelia encryptata. Pro účely tohoto atlasu si však vystačíme s tradičním (širším) pojetím druhu.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Halda J., Kučera J., Koval Š. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 1, Správa Krkonošského národního parku
Molina M., Divakar P., Millanes A., Sánchez E., Del-Prado R., Hawksworth D., Crespo A. (2011): Parmelia sulcata (Ascomycota: Parmeliaceae), a sympatric monophyletic species complex. British Lichen Society, The Lichenologist 43(6): 585–601.
Smith C.W., Aptroot A., Coppins B.J., Fletcher A., Gilbert O.L., James P.W., Wolseley P.A. (2009): The Lichens of Great Britain and Ireland, British Lichen Society, revision 2009
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Parmelia sulcata – terčovka brázditá