Atlas hub / Nálezy

ouško zaječí
Otidea leporina (Batsch) Fuckel 1870

Říše: Fungi

Kmen: Ascomycota

Třída: Pezizomycetes

Řád: Pezizales

Čeleď: Pyronemataceae

Rod: Otidea

Synonyma

Otidea fuckelii M. Carbone & Van Vooren 2010

Stručný popis

Plodnice jsou uchovité, bočně rozčísnuté, vysoké 20–40 (70) mm. Vnitřní plodná strana (rouško) je hladká, okrová až rezavě hnědá. Vnější neplodná strana je obvykle o něco světlejší, jemně zrnitá, pomoučená, matná.

Třeň je krátký nebo chybí.

Dužnina je křehká, žlutohnědá, vosková. Vůně je nevýrazná.

Výtrusy jsou oválné, hladké, 12–15 x 6–8 µm, se dvěma symetrickými kapkami.

Vřecka jsou válcovitá, s 8 výtrusy, neamyloidní. Parafýzy jsou přehrádkované, stejně dlouhé jako vřecka, na konci mírně rozšířené a někdy zahnuté.

Výskyt

Roste od července do listopadu, roztroušeně, obvykle ve skupinách, v jehličnatých a smíšených lesích.

Možná záměna

Ouško Tuomikoského (Otidea tuomikoskii) má rouško obvykle světlejší než (hruběji) vločkatou vnější stranu plodnice.

Ouško jedlové (Otidea propinquata) nemá bočně rozčísnuté plodnice a obvykle výrazný třeň.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

foto Tomáš Chaluš foto Tomáš Chaluš

Autorství obrázků: Tomáš Chaluš

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Otidea leporina – ouško zaječí
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Otidea leporina – ouško zaječí
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání