houževnatec šupinatý
Neolentinus lepideus (Fr.) Redhead & Ginns 1985
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: chorošovité (Polyporaceae)
Rod: houževnatec (Neolentinus)
Synonyma
Lentinus lepideus (Fr.) Fr. 1838
Neolentinus suffrutescens (Brot.) T.W. May & A.E. Wood 1995
Popis
Klobouk je široký 30–100 (140) mm, v mládí polokulovitý nebo sklenutý, s podehnutým okrajem zprvu spojeným s třeněm plstnatým závojem, později plochý až nálevkovitý, bělavý, krémový nebo nažloutlý, se světle hnědými hrubými šupinami.
Lupeny jsou bělavé nebo nažloutlé, se zubatým ostřím, na třeň sbíhavé.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–80 (100) x 10–20 (30) mm, často excentrický, někdy postranní, plný, bílý až smetanový, pod pomíjivým prstenem vláknitě bíle až hnědě šupinatý.
Dužnina je bělavá, v bázi třeně hnědnoucí, v mládí měkká, brzy houževnatá, pružná. Vůně je nasládle anýzová, chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, 9–15 x 3,5–5 µm, bezbarvé, neamyloidní.
Výskyt
Roste od března do června, dosti hojně, jednotlivě nebo v malých skupinách na tlejícím dřevě jehličnanů. Vyroste i na opracovném stavebním dřevě např. v dolech nebo na dřevěných železničních pražcích.
Možná záměna
Houževnatec přivázlý (Neolentinus adhaerens) nemá šupinatý klobouk, je spíše bez vůně a dužnina chutná spíše nahořkle.
Houževnatec tygrovaný (Lentinus tigrinus) vytváří menší plodnice a roste na dřevě listnáčů, zejména v lužních lesích.
Kuchyňské využití
Pro tuhost dužniny nejedlá houba.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Michaela Beldová, Martin Slavičínský, Oldřich Jindřich, Karel Tejkal