houževnatec vonný
Neofavolus suavissimus (Fr.) J.S. Seelan, Justo & Hibbett 2016
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: chorošovité (Polyporaceae)
Rod: Neofavolus
Synonyma
Lentinus suavissimus Fr. 1836
Panus suavissimus (Fr.) Singer 1951
Popis
Klobouk je široký 15–50 (60) mm, nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, později s prohloubeným středem až mírně nálevkovitý, bělavý, krémový až světle žlutookrový, v dospělosti s nevýrazně rýhovaným okrajem.
Lupeny jsou středně husté, s lupénky, krémové nebo nažloutlé, na třeň sbíhavé a vzájemně příčně propojené (anastomozované).
Třeň je často excentrický, 2–20 x 3–5 mm, tuhý, v barvě klobouku, na bázi často zúžený a plstnatý, někdy redukovaný.
Dužnina je houževnatá, bělavá, s výraznou anýzovou vůní a mírnou chutí.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou úzce oválné až válcovité, 7–8 x 3,5–4 μm, hladké, neamyloidní.
Výskyt
Roste od června do října, nehojně na odumřelých větvičkách především vrb (Salix), někdy i topolů (Populus). Vyhledává místa s vysokou vzdušnou a zemní vlhkostí, jako jsou rašeliniště a prameniště ve vyšších polohách, i když se s ním můžeme setkat i jinde.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Martin Bartůšek, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal