rážovka rumělková
Nectria cinnabarina (Tode) Fr. 1849
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: tvrdohouby (Sordariomycetes)
Řád: masenkotvaré (Hypocreales)
Čeleď: rážovkovité (Nectriaceae)
Rod: rážovka (Nectria)
Synonyma
Tubercularia vulgaris Tode 1790
Popis
Plodnice jsou dvojího typu a mohou se vyskytovat samostatně i současně.
Nepohlavní stádium (anamorfa) vytváří růžové nebo oranžové bochánky (konidiomata), široké 1–3 mm, někdy na krátké stopce, z jejichž povrchu jsou uvolňovány oválné až válcovité konidie, velké 5,5–7 x 2–3 μm.
Plodnice (perithecia) pohlavního stádia (teleomorfa) jsou víceméně kulovitá, bradavčitá, jen 0,2–0,5 mm široká, rumělkově červená, na vrcholu s drobným ústím pro uvolňování výtrusů. Vyrůstají ve shlucích ze společného stromatu, připomínají (při dostatečném zvětšení) plod maliny.
Výtrusy (askospory) jsou válcovité, 15–23 x 4–7 µm, obvykle jednou přehrádkované.
Výskyt
Za příznivých podmínek roste celoročně na kůře ulomených větviček a drobných kmenů listnáčů, především buků, javorů a lip. Nápadnější a patrně o něco hojnější je nepohlavní stádium.
Možná záměna
Rážovka šarlatová (Nectria coccinea) má hladká perithecia a jemně bradavčité výtrusy.
Poslední dobou se ukazuje, že se jedná o komplex druhů, které lze někdy makroskopicky odlišit dle morfologie (přítomnost nebo nepřítomnost třeně), případně barevných změn (černání) nepohlavního stádia.
Například nález 0066-2023-0122 ukazuje spíše rážovku Nectria dematiosa s konidiomaty plošně přirostlými k substrátu.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal