helmovka obecná
Mycena vulgaris (Pers.) P. Kumm. 1871
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)
Rod: helmovka (Mycena)
Synonyma
Agaricus vulgaris Pers. 1794
Prunulus vulgaris (Pers.) Murrill 1916
Popis
Klobouk je široký 5–15 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý, v dospělosti téměř plochý, na temeni někdy s nevýraznou bradavkou, světle šedohnědý, při okraji až bělavý, téměř ke středu prosvítavě rýhovaný, za vlhka slizký. Tenkou a pružnou pokožku klobouku lze snadno oddělit.
Lupeny jsou řídké, bělavé, později našedlé nebo šedohnědé, ke třeni připojené až mírně sbíhavé, s pružným slizkým ostřím, které lze jako tenkou nit od zbytku lupenu oddělit. Podle Aronsen a Laessoe (2016) dosahuje ke třeni 14–25 lupenů.
Třeň je válcovitý, 20–60 x 1–2 mm, dutý, šedohnědý až průsvitně bělavý, za vlhka pokrytý vrstvou slizu, za sucha lepkavý.
Dužnina je tenká, pružná, průsvitná. Vůně je nevýrazná, slabě moučná nebo ředkvová. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní až úzce kapkovité, 7–10 x 4–5 µm, průsvitné, hladké, amyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou obaleny slizem, někdy obtížně pozorovatelné – delší hyfy, které přispívají k pružnosti ostří lupenů, jsou zakončeny nepravidelně větvenými strukturami.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, roztroušeně, ve vyšších polohách místy hojně, často ve velkých skupinách na opadu jehličnatých stromů, především smrků.
Možná záměna
Helmovka lepkavá (Roridomyces roridus) vytváří obvykle menší plodnice, mívá na třeni vysokou vrstvu slizu a o něco větší výtrusy.
Helmovka podobná (Mycena clavicularis) nemá oddělitelnou pokožku klobouku ani ostří lupenů, má kyjovité cheilocystidy s výběžky.
Helmovka šedá (Mycena cinerella) má nápadně na třeň sbíhavé lupeny a nebývá pokryta slizem. Má kyjovité cheilocystidy s výběžky.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal