helmovka koromilná
Mycena pseudocorticola Kühner 1938
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)
Rod: helmovka (Mycena)
Popis
Klobouk je široký 5–10 mm, barvy modravé, modravěšedé, hnědavěnamodralé. Polokulovitý, zbrázděný, s prosvítajícími lupeny, na koncích klobouku u přechodu k lupenům, často s tendencí se rozšiřovat (jakoby se otáčet do protisměru, ale jen velmi lehce). Jemně bíle ojíněný.
Lupeny jsou bříškaté, barvy šedavěnamodralé, modravěhnědé na ostří často světlejší. 9–18 lupenů dosahuje ke třeni.
Třeň je válcovitý, 4–25 x 0,5–1 mm, vyplněný, křehký, často pokroucený, barvy obdobné jako klobouk, holý (občas jemně bělavě ojíněný). Směrem k bázi často světlejší a přímo na bázi pokryt bělavým chmýřím.
Dužnina je šedavě namodralá, vodnatá, bez výrazné chuti a vůně.
Výtrusy jsou kulaté nebo téměř kulaté, 8–10,5 (13) x 7,5–10 (12) µm (hodnota v závorce ukazuje velikost výtrusů při bisporických bazidiích), hladké, amyloidní.
Výskyt
Roste především v pozdních podzimních měsících na kůře listnatých stromů, zvláště vrb (Salix). Vyhledává většinou místa pokrytá mechem.
Možná záměna
Lze ji zaměnit za obdobné helmovky ze sekce Supinae, především za helmovku korovou (Mycena meliigena), jejíž plodnice jsou v mládí šedorůžové. Problém s určením však může nastat u starších plodnic, kdy plodnice obou druhů hnědnou a ani mikroskopie nemusí pomoci.
Na obdobných stanovištích roste také helmovka položená (Mycena supina), jejíž plodnice jsou šedohnědé.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Martin Bartůšek, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal