helmovka mléčná
Mycena galopus var. galopus (Pers.) P. Kumm. 1871
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)
Rod: helmovka (Mycena)
Synonyma
Agaricus galopus Pers. 1800
Agaricus galopus var. galopus Pers. 1800
Mycena galopus (Pers.) P. Kumm. 1871
Popis
Klobouk je široký 8–25 mm, zvoncovitý nebo kuželovitý, v dospělosti ploše sklenutý, uprostřed obvykle s hrbolkem, bělavý, šedý až šedohnědý, uprostřed tmavší, téměř ke středu prosvítavě rýhovaný, mírně mastný, v mládí ojíněný. U mladých plodnic se při poranění povrchu klobouku objevuje bílé mléko.
Lupeny jsou spíše řídké, bělavé nebo našedlé, hladké nebo žilkované, u třeně obvykle vykrojené, krátce připojené a zoubkem sbíhavé. 13–18 (23) lupenů dosahuje ke třeni.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 1–2 mm, bělavý, šedý až šedohnědý, ojíněný, na spodní části s bílými vlákny mycelia, při dostatku vláhy roní při poranění bílé mléko.
Dužnina je tenká, v barvě plodnice. Vůně i chuť jsou nevýrazné nebo lehce ředkvové.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou úzce mandlovité nebo válcovité, 10–14 x 5–6 µm, amyloidní.
Trama lupenů je dextrinoidní. Ostří lupenů je obvykle smíšené, cheilocystidy jsou hojné, vřetenovité až lahvovité, někdy s hlavičkou nebo přívěskem. Pleurocystidy jsou obvykle vřetenovité.
Výskyt
Roste od června do října, velmi hojně, někdy jednotlivě, výrazně častěji ve skupinách, na dřevním opadu listnatých i jehličnatých lesů, často v jehličí nebo v mechu, včetně rašeliníku.
Možná záměna
Plodnice neupoutají pozornost zářivými barvami, proto je bílé mléko důležitým identifikačním znakem. Někdy, zvláště za suššího počasí, však nemusí být tento znak výrazný.
Helmovka mléčná bílá (Mycena galopus var. candida) má téměř bílý klobouk i třeň. Podobně helmovka mléčná černá (Mycena galopus var. leucogala) je zbarvena černohnědě. Nejsou vzácné.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal