Atlas hub / Nálezy

helmovka zlatobřitá
Mycena aurantiomarginata (Fr.) Quél. 1872

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)

Rod: helmovka (Mycena)

Synonyma

Agaricus aurantiomarginatus Fr. 1821

Agaricus elegans Pers. 1801

Agaricus marginatus Schumach. 1803

Mycena elegans (Pers.) P. Kumm. 1871

Mycena elegans var. aurantiomarginata (Fr.) Cejp 1930

Popis

Klobouk je široký 5–20 (25) mm, nejprve kuželovitý až zvoncovitý, později téměř plochý, často se širokým středovým hrbolkem, hygrofánní, za vlhka lepkavý, olivově hnědý až šedohnědý, při okraji často žlutohnědý až oranžově hnědý, prosvítavě rýhovaný, lysý.

Lupeny jsou středně husté, ke třeni s krátkým zoubkem úzce připojené, světle žlutošedé, většinou s výrazným žlutooranžovým až oranžovým ostřím, které však stářím vybledá. 16–26 lupenů dosahuje ke třeni.

Třeň je válcovitý, 40–80 x 1–2 mm, dutý, u klobouku nažloutlý, směrem k bázi žlutohnědý až hnědý, na bázi někdy oranžově žlutý, s dlouhými bělavými až žlutooranžovými vlákny.

Dužnina je tenká, průsvitná. Vůně je nepříliš výrazná, popisovaná jako ovocná, moučná nebo ředkvová podle Fellner (2016), případně lehce anýzová podle Aronsen a Laessoe (2016). Chuť je moučná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické až mírně válcovité, 7,5–10,5 x 4–5,5 µm, hladké, bezbarvé, amyloidní.

Ostří lupenů je sterilní, cheilocystidy jsou většinou kyjovité, výrazně žlutooranžově pigmentované, v horní části hustě pokryté krátkými nevětvenými výrůstky. Kaulocystidy jsou obdobné, ovšem protáhlejší, opět výrazně pigmentované. Bazídie jsou tetrasporické.

foto Karel Tejkal
cheilocystidy (kongo červeň NH3)

Výskyt

Roste od července do listopadu, roztroušeně, místy hojně, většinou v malých skupinách na opadu v jehličnatých lesích (smrk, borovice), někdy i pod listnáči (buk).

Možná záměna

Při pohledu shora bývá často dosti nenápadná, díky žlutooranžovým lupenům je však prakticky nezaměnitelná.

Žluté ostří lupenů mívá helmovka žlutobřitá (Mycena citrinomarginata), ta je však obvykle výrazně světlejší a ostří lupenů má výrazně méně kontrastní.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Oldřich Jindřich

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich

Literatura

Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Arne Aronsen, Thomas Laessoe (2016): The genus Mycena s.l., Narayana Press, Denmark
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Mycena aurantiomarginata – helmovka zlatobřitá
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Mycena aurantiomarginata – helmovka zlatobřitá
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Mycena aurantiomarginata – helmovka zlatobřitá
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha