terčenka popelavá
Mollisia cinerea (Batsch) P. Karst. 1871

Popis

Plodnice obvykle vyrůstají v bohatých skupinách. Jsou pohárkovité až mělce miskovité (apothécium), široké 1-3 mm, spodní stranou (bez třeně) přirostlé k substrátu, později zploštělé a nepravidelně zprohýbané. Vnější strana plodnice včetně okraje je šedohnědá, jemně huňatá. Rouško (hymenofor) je za vlhka modrošedé, za sucha popelavě šedé až bělavé.

Výtrusy jsou válcovité, úzce eliptické až mírně ledvinovité, 7–11 x 2–3 µm, hladké.

Ve vřecku je osm výtrusů. Vřecka jsou válcovitá, 40–70 x 4–7 µm, na vrcholu amyloidní. Parafýzy jsou válcovité o průměru 2,5–4 µm.

Výskyt

Za příznivých podmínek (vlhko a teploty alespoň přes den nad nulou) roste prakticky celoročně a dosti hojně, na vlhkém tlejícím dřevu listnáčů (dub, bříza, lípa) i jehličnanů, zejména na spodní straně spadlých větví nebo na pařezech pod odchlipující se kůrou, kde jsou chráněny před zasycháním.

Možná záměna

Velmi podobné jsou druhy rodu plstnatka (Tapesia), které vyrůstají z plsťovitého hnědého podhoubí na povrchu substrátu. Tento znak u rodu terčenka (Mollisia) chybí.

V rodu terčenka je mnoho druhů, jen malá část tvoří plodnice s modrošedým zbarvením. Přesto je jejich určování problematické, protože informace v odborné literatuře nejsou vždy konzistentní. Jedním z mála mikroskopických vodítek je velikost výtrusů, ale i zde jsou rozdíly mezi druhy neostré a vzájemně se prolínající.

Terčenka tmavošedá (Mollisia ligni) má výtrusy podobné velikosti (9–11 x 2–2,5 µm), pravděpodobně však tvoří menší plodnice (do 1 mm) a dle Stanislava Glejdury (nahuby.sk) má radiálně orientované septované buňky na okraji plodnice zakončeny kyjovitě, zatímco terčenka popelavá válcovitě.

Terčenka (Mollisia aquosa) má menší výtrusy (5–7 x 2,5–3 µm).

Terčenka (Mollisia humidicola) má výtrusy větší (14–15 x 2–2,5 µm).

Kuchyňské využití

Drobná nejedlá houba.

Autorství textů: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich

Literatura