čepičatka hlízonohá
Meottomyces dissimulans (Berk. & Broome) Vizzini 2008
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)
Synonyma
Hemipholiota oedipus (Cooke) Bon 1986
Phaeogalera dissimulans (Berk. & Broome) Holec 2003
Phaeogalera oedipus (Cooke) Romagn. 1980
Pholiota oedipus (Cooke) P.D. Orton 1960
Popis
Plodnice jsou relativně drobné, připomínající polničky (Agrocybe), a to jak vzhledem, tak i růstem v menších trsech a skupinách.
Klobouk má v průměru 30–50 mm, je žlutookrový, hnědý až rezavě hnědý, na okraji v dospělosti rýhovaný, hygrofánní, za vlhka výrazně lepkavý, s nečetnými pomíjivými bílými šupinkami vela na celé ploše.
Třeň je 30–70 mm vysoký, válcovitý, často ale různě pokroucený, na bázi většinou mírně hlízovitě ztluštělý, v horní třetině s pavučinovitým prstenem, nad ním na okrově až rezavě hnědém podkladě bělavě šupinkatý, pod ním bělavě vláknitý. U báze třeně jsou bílá vlákna mycelia, prorůstající do substrátu.
Lupeny jsou v mládí bělavé s hnědým odstínem, s dozráváním výtrusů postupně tmavnoucí přes okrově hnědou do tmavě hnědé barvy. Zejména u dospělejších plodnic je patrné výrazně světlejší ostří lupenů.
Vůně je (po dostatečném zahřátí) zajímavá, kořeněně houbová, připomínající smetanovou houbovou omáčku okořeněnou pepřem.
Výskyt
Čepičatka hlízonohá je význačná růstem v chladném období roku, tj. od pozdního podzimu do časného jara, na vlhkých místech, nejčastěji v lesích a remízkách lužního charakteru pod topoly a jasany. Je saprotrofním druhem, vyrůstá z listí a drobných větviček, méně často na tlejícím dřevě. Často ji objevíme až po sehnutí k zemi, plodnice bývají dobře ukryté pod spadaným listím, jehož je v době růstu tohoto druhu na zemi plno. Mírné mrazy jim nevadí.
Autorství textů: Radim Dvořák
Autorství obrázků: Radim Dvořák