tmavobělka bradavčitá
Melanoleuca verrucipes (Fr.) Singer 1939
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)
Stručný popis
Klobouk je široký 30–100 mm, nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, brzy plochý, postupně až prohloubený, uprostřed často s hrbolkem, bělavý, kolem středu krémový, hladký, hedvábitý.
Lupeny jsou husté, bělavé nebo krémové, připojené ke třeni, mírně vykrojené.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 5–15 mm, na bázi s hlízou širokou až 20 mm, na bílém podkladu po celé délce s výraznými hnědočernými šupinkami.
Dužnina je bělavá. Vůně je nevýrazná, anýzově ovocná až mírně marcipánová. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý nebo krémový.
Výtrusy jsou elipsoidní, 8–10,5 x 5,5–6 µm, jemně bradavčité.
Hymeniální cystidy jsou vřetenovité, na vrcholu obvykle zdobené vyloučenými krystaly.
Výskyt
Roste od dubna do října, roztroušeně, často ve skupinách, obvykle z vrstvy kompostu nebo jiného organického materiálu, ve světlých lesích z opadu. V posledních letech je hojnější.
Možná záměna
Díky bílému kontrastně skvrnitému třeni je tmavobělka bradavčitá jedna z mála zástupců rodu s bezproblémovým určením přímo v terénu.
Kuchyňské využití
Je jedlá.
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich