špička Curreyova
Marasmius curreyi Berk. & Broome 1879
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: špičkovité (Marasmiaceae)
Rod: špička (Marasmius)
Synonyma
Androsaceus curreyi (Berk. & Broome) Rea 1922
Chamaeceras curreyi (Berk. & Broome) Kuntze 1898
Marasmius graminum (Lib.) Berk. 1860
Popis
Klobouk je široký 3–12 mm, nejprve polokulovitý, později ploše sklenutý, paprsčitě brázditý (deštníkovitý), uprostřed s pupkovitě vhloubeným středem, nakonec téměř plochý, oranžový, někdy narůžovělý, za vlhka a přímého světla postupně bělavě vybledající.
Lupeny jsou velmi řídké (celkově 10–14 lupenů připadá na plodnici), bílé, na ostří často naoranžovělé, ne vždy zřetelně připojené ke kolárku obepínajícím vrchol třeně.
Třeň je válcovitý, 15–40 x 0,5–1 mm, často pokroucený, zvlněný, hladký a lesklý, na vrcholu bělavý, níže červenohnědý až téměř černý, bází přímo připojený k substrátu.
Dužnina je tenká, bělavá. Vůně je nevýrazná, chuť mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické (kapkovité) až válcovité, 8–12 x 4–6 µm, hladké, průsvitné.
Cheilocystidy jsou široce kyjovité, na vrcholu s hojnými výběžky. Podobné buňky najdeme i na povrchu klobouku.
Výskyt
Roste od června do října, roztroušeně až vzácně (může být přehlížena), obvykle ve skupinách na tlejících stéblech trav, sítinovitých a šáchorovitých rostlin. Plodnice se objevují zvláště po deštích, dříve suché plodnice mohou po zvlhčení opět ožít.
Možná záměna
Špička severská (Marasmius siccus) vytváří o něco větší plodnice, má hustší lupeny a značně větší výtrusy. Roste na opadu v lesích.
Špička chudolupenná (Marasmius anomalus) s variabilní barvou klobouku má dlouhé, úzce kyjovité výtrusy a lupeny u třeně nevytváří kolárek.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky k systematice.
Česky také špička travinná.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal