špička Bulliardova
Marasmius bulliardii Quél. 1878
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: špičkovité (Marasmiaceae)
Rod: špička (Marasmius)
Synonyma
Marasmius bulliardi orthographic variant
Popis
Klobouk je 2–8 mm široký, sklenutý, hluboce paprsčitě rýhovaný, ve středu prohloubený, někdy s drobným hrbolkem, již od mládí světle hnědý, uprostřed někdy tmavší.
Lupeny jsou řídké, bez lupének, bělavé nebo krémové, připojené k válcovitému límečku (kolárku) obepínajícímu vrchol třeně.
Třeň je válcovitý, 15–50 x (až) 0,6 mm, hladký, lesklý a pružný (žíňovitý), v mládí průsvitně bělavý, od báze postupně červenohnědý až téměř černý. Druhově charakteristické je občasné, ovšem ne vždy přítomné větvení spodní části třeně, z nějž jakoby vyrůstají další drobné plodnice.
Dužnina je velmi tenká, bez chuti a bez vůně.
Výtrusný prach je bílý nebo bělavý.
Výtrusy jsou eliptické nebo kapkovité, 7,5–9,5 x 3,5–4,5 µm, průsvitné, hladké, neamyloidní.
Na pokožce klobouku najdeme kyjovité až téměř kulovité buňky s hojnými výrůstky.
Výskyt
Roste od června do listopadu, hojně, obvykle ve velkých skupinách na spadaném listí, zejména buků, dubů nebo habrů. Plodnice se objevují při vysoké vlhkosti substrátu.
Možná záměna
Špička kolovitá (Marasmius rotula) vytváří větší plodnice a klobouk mladých plodnic je bílý.
Špička Wettsteinova (Marasmius wettsteinii) roste v opadu jehličnanů.
Ostatní podobné druhy, např. špička listová (Marasmius epiphyllus) nebo špička dubomilná (Gymnopus quercophilus), nemají lupeny připojené ke kolárku.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal