špička větevná
Marasmiellus ramealis (Bull.) Singer 1946

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: hlívovníkovité (Omphalotaceae)
Popis
Klobouk je široký 5–20 mm, nejprve polokulovitý, později ploše sklenutý, nakonec plochý, bělavý, ve středu obvykle mírně prohloubený a hnědavý (pozůstatek hnědého zbarvení mladých plodnic), matný.
Lupeny jsou spíše řídké, s četnými lupénky, příčně pospojované (anastomozované), bělavé, někdy slabě narůžovělé.
Třeň je válcovitý, 5–20 x 0,5–1 mm, často zvlněný, na vrcholu bělavý, směrem k bázi tmavnoucí, hnědý, jemně světle šupinkatý.
Dužnina je tenká, bělavá. Vůně je nevýrazná, chuť mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou úzce eliptické (kapkovité), 7,5–12 x 2,5–5 µm, hladké, průsvitné.
Cheilocystidy jsou široce kyjovité, na vrcholu s hojnými výrůstky.
Výskyt
Roste od června do listopadu, místy hojně, na opadaných větvičkách listnatých stromů, občas i na jehličnanech (modřín), vyroste i na kůře, tlejícím listí, suchých plodech (šišky, šípky) nebo zbytcích bylin. Na substrátu mohou vedle sebe vyrůstat stovky drobných plodnic.
Možná záměna
Podobná špička Vaillantova (Marasmiellus vaillantii) roste obvykle ve volnějších skupinách na tlejících stéblech trav.
Špička kolovitá (Marasmius rotula) má řídké lupeny srůstající kolem třeně do límečku (kolárku).
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal