líha japonská
Lyophyllum shimeji (Kawam.) Hongo 1971

Stručný popis

Klobouk je široký 40–70 mm, zprvu sklenutý s podehnutým okrajem, později ploše sklenutý, v dospělosti až prohloubený se zprohýbaným okrajem, s rovným ostřím, hnědý, šedohnědý, někdy se žlutavými odstíny, matný, hladký, občas s tmavšími vodnatými skvrnami.

Lupeny jsou husté, v mládí bílé, později krémové, u třeně vykrojené nebo široce připojené.

Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 30–50 x 10–15 mm, bílý nebo našedlý, (hedvábitě) vláknitý.

Dužnina je pevná, bílá, na řezu neměnná. Vůně je příjemná, chuť lehce oříšková.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou téměř kulovité nebo široce elipsoidní, 5–7,5 x 5–6,5 µm, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste od srpna do října, ve skupinách nebo menších trsech, především v sušších borových lesích, často v porostech mechů a lišejníků rodu Cladonia. Spíše severský druh, v mírném pásmu je vzácný.

Možná záměna

Teprve nedávno bylo na základě molekulárních studií zjištěno, že v Evropě se vyskytující druh je shodný s hon-shimeji, ve východní Asii a Japonsku kulinářsky vyhledávanou a ceněnou houbou. Dříve byly u nás její nálezy pravděpodobně určovány jako líha klubčitá (Lyophillum fumosum) nebo líha nahloučená (Lyophyllum decastes). Komplex těchto druhů je obecně dosti složitý a může doznat dalších změn.

Kuchyňské využití

Líha japonská je ve východní Asii a Japonsku považovaná za pochoutku. Pěstuje se také průmyslově, někdy se však pod názvem hon-shimeji objevuje i líha jilmová (Hypsizygus tessulatus).

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura